Alois Václav Horňanský (1871 - 1938)
Řídící učitel a propagátor pěstování révy vinné a pěstování meruněk.
• Pan Alois Horňanský se narodil 23. března 1871 v Železném nedaleko Tišnova, v moravském podhůří Českomoravský vysočiny.
• Do Velkých Pavlovic přišel ihned po maturitě v roce 1891 ve věku 21 let. Zde nastoupil na své první a také poslední učitelské místo. Velké Pavlovice se mu staly trvalým domovem. Byl jmenován řídícím učitelem školy a dokázal mistrně spojovat školu se svou mimoškolní činností. Jeho práce mimo školu byla příkladná pro mnoho vesnických učitelů, nabádal místní rolníky ke zvelebování svého hospodářství, ale i vlastní obce. Dokladem toho byla např. výsadba lip na návsi.
• Obrovským přínosem pro rozvoj místního kraje byla jeho činnost v oblasti vinařství a ovocnářství. Osvětová a propagátorská činnost, jako bylo pořádání výstav, přednášek, vydávání odborné literatury, propagace vysazování nových vinic s kvalitními odrůdami, rozšiřování nových poznatků ve sklepním hospodářství a další aktivity, vedly k tomu, že Velké Pavlovice se staly největší meruňkářskou obcí v republice a po révokazové kalamitě na přelomu století se dostalo vinařství v rekordním čase na mnohem vyšší, kvalitní úroveň. A byly to právě meruňkové sady a vinice, které daly základ k rozvoji obce. Pan Alois Václav Horňanský byl jednatelem Zemského vinařského spolku pro Moravu, zakladatelem Státní révové školky ve Velkých Pavlovicích a redaktorem Vinařského obzoru 1910 - 1930.
• Pan Horňanský učil až do roku 1934, do svých 63 let, z toho plných 42 let věnoval škole. Zemřel 3. července 1938 ve věku 67 let.
• Pamětní desku tohoto Velkopavlovického rodáka najdeme na šlechtitelské stanici.
• Příspěvek z Velkopavlovického zpravodaje 4/2020 o životě a díle Aloise Horňanského
"Díky Horňaskému je naše město známé jako bašta meruněk" * otevřete kliknutím ZDE (PDF formát)
Josef Blažek-Pavlovický (1871 - 1940)
Významný moravský lidový povídkář a romanopisec, farář a spisovatel.
• Pan Josef Blažek-Pavlovický se narodil 30. ledna 1871. Tento humoristický spisovatel žil ve Velkých Pavlovicích v domě č. p. 172, Hlavní 42.
• Josef Blažek vystudoval Gymnázium v Brně, následně v letech 1891 - 95 bohoslovectví rovněž v Brně. Působil jako farář krátce ve Žďáře, Třebíči, Horním Újezdu a Šlapanicích. Od roku 1911 v Podolí u Brna, kde zemřel v roce 1940. Většina jeho literárních děl je poznamenaná poctivostí a nenáročností, která panovala za jeho mladých let ve Velkých Pavlovicích. Mnoho cestoval a četl. Psal články, povídky i romány. Překládal z italštiny. Byl rozeným vypravěčem, jeho sloh byl živý, lehký a plastický, zrovna tak jako postavy jeho knih. Jeho literární odkaz je opravdu početný. Napsal povídky: Hlavní hříchy v kukátku, Potulky životem, Páté přes deváté, Z potulek vlastí i cizinou, Cizí koření, Povídky, Mouchy a mušky, Hříbky, šípky a různé klípky. Napsal romány: Páteční dítě I.-IV. díl, Čepáček Robinson, Čepáček v Londýně, Čepáček v Paříži, Čepáček pantátou hajným. Sociální romány: Otčenáš, Satanáš, Primabalerina, Ošklivá Pepinka, Slepá ze Slavic, U Kunických. Děj knihy Slepá ze Slavic se odehrává přímo ve Velkých Pavlovicích. Další byly humorné knihy: Z deníku Pepíka Darebného, Nezvedenci I. a II. díl, Babička Mirka. V rukopisu zůstal román Peníze a láska. Divadla: Pýcha předchází pád, Matčino utrpení, Macíček na kastrole, Perníková chaloupka, Americká nadílka. Tiskem vyšlo jeho 27 knih a 5 divadelních her.
• Dne 31. ledna 1971 bylo vzpomenuto 100. výročí narození pana faráře a spisovatele Josefa Blažka-Pavlovického v Podolí u Brna, kde mu byla odhalena pamětní deska. Slavnostního odhalení se zúčastnila i krojovaná skupina a občané našeho města.
• Příspěvek z Velkopavlovického zpravodaje 1/2021 o životě a díle Josefa Blažka-Pavlovického
"Literát JOSEF BLAŽEK – PAVLOVICKÝ by letos v lednu oslavil 150 let" * otevřete kliknutím ZDE (PDF formát)
František Štambachr (1899 - 1986)
Poslanec bývalého Ústavodárného národního shromáždění, starosta obce, později politický vězeň.
• Pan František Štambachr se narodil 3. července 1899 ve Velkých Pavlovicích. Od mládí se věnoval zemědělství, které ho plně zaměstnávalo. Patřil mezi významné osobnosti, které ovlivňovaly chod událostí v jihomoravském regionu v první polovině 20. století. Štambachr byl původem sedlák, vinař, než se stal politikem, starostou Velkých Pavlovic, předsedou vinařského družstva VINOP, předsedou Zemského vinařského spolku pro Moravu a v neposlední řadě poslanec Ústavodárného národního shromáždění za Československou stranu lidovou. Plných 28 let, až do osudného února 1948, hájil zájmy českých a moravských zemědělců, zvláště pak jihomoravských vinařů, než byl státní nezpečností zatčen a odsouzen na 20 let těžkého žaláře za vlastizradu a své osobní přesvědčení. Po 11 letech a půl se vrátil s podlomeným zdravím ke své rodině, do své rodné obce, do kraje který mu byl nadevše nejmilejší. František Štambachr byla osobnost, která svými skutky naplňovala oné biblické rčení - podle skutků poznáme se.
• Štambachr byl obviněn za rozvracení socialistického bloku a stal se obětí zinscenovaného soudního procesu s názvem 'Modrý štít'. Hlavním obviněním poslance Štambachra v procesu bylo jeho přesvědčení, politické a společenské postavení, ale i práce pro blaho lidu. Vlastnímu odsouzení poslance Štambachra předcházela devítiměsíční vyšetřovací vazba v Brně - Příční ulici. Prošel nápravným zařízením ve věznici na Borech, Ilavě, Mírově a Leopoldově, kde jako všichni trestanci pracoval za zotročujících podmínek, nedůstojných člověku 20. století, vystaven libovůli 'bachařů', mocipánů režimu. V roce 1960 byl propuštěn na svobodu.
• Zemřel v kruhu svých blízkých 11. prosince 1986 a je pohřben mezi svými rodáky na hřbitově ve Velkých Pavlovicích. Pamětní deska mu byla odhalena 27. června 1999 na rodinném domě v ulici Hlavní č. p. 75.
Jaroslav Míša (1902 - 1960)
Významný šlechtitel v české oblasti Moravy a vinařský instruktor.
• Pochází z vinařské rodiny z Polešovic. Stejně jako starší bratr Cyril získal i Jaroslav odborné vinařské vzdělání na Zemské rolnické a vinařské škole v Bzenci, kterou absolvoval v roce 1919. Po roční praxi na Státním statku v Buchlovicích nastupuje jako praktikant v zemské revové školce v Mutěnicích. Pod vedením prof. B. Pštrose se věnuje výzkumné činnosti a poradenství.
• V roce 1924 je poslán do Státní révové školky ve Velkých Pavlovicích, aby vypomohl se zakládáním nových vinic Aloisi Horňanskému. V příštím roce si A. Horňanský vyžádal jmenovitě J. Míšu a tak od roku 1924 zůstává J. Míša ve Velkých Pavlovicích natrvalo. V roce 1926 je pověřen správou státní a zemské révové školky. Rozšiřuje se plocha podnožových vinic na 8,6 ha a školka je největší základnou pro zásobení vinařů podnožovým materiálem.
• Významná je činnost J. Míši jako vinařského instruktora. V roce 1929 je založena vinařská besídka ve Velkých Pavlovicích a jednatelem se stává J. Míša (1929-1949). Spolu s A. Horňanským se v roce 1937 stává zakládajícím členem Vinařského družstva a je zvolen hospodářem (1937-1941). Byl i členem krajské vinařské komise, členem redakční rady Vinařského obzoru, publikoval články a situační zprávy a provedl řadu odborných přednášek.
• V roce 1941 je přeložen do Zemské révové školky v Polešovicích a pak do Mutěnic. Po válce byl rostlinolékařem a agronomem speciálních plodin na ONV v Hustopečích a od roku 1950 je opět pracovníkem šlechtitelské stanice ve Velkých Pavlovicích. V roce 1952 je pro politickou nespolehlivost komunistickým režimem propuštěn. Našel zaměstnání jako skladník v laboratoři Lacrum Brno (1953-1958), odtud odešel do invalidního důchodu a po těžké nemoci v roce 1960 umírá.
• Přínos J. Míši šlechtitelské práci - svou šlechtitelskou práci věnuje udržování šlechtění. Prováděl je pod vedením Dr. K. Neorala, který šlechtění v české oblasti Moravy řídil. Vynikajícího výsledku dosáhl v selekci Tramínu červeného a Frankovky. Zanechal vypracovanou selekci všech hlavních moštových odrůd. Tramín červený - dosáhl zvýšení plodnosti - vyšší obsah aromatických látek. Frankovka - stabilita výnosu - odstranění sprchavosti hroznů.
Ing. Jaroslav Horák (1922 - 1994)
Významný šlechtitel a autor řady klonů révy vinné.
• Pan Horák se narodil 31. března 1922 v obci Vlčí Doly u Kroměříže. Po ukončení Vysoké školy zemědělské v roce 1951 spojil svoji profesní kariéru s jihomoravským vinařstvím.
• Nastupuje do Vinařského družstva v Mikulově a později na Státní statek Valtice, jako vedoucí viničních výrobních středisek. V roce 1955 nastupuje do funkce vedoucího šlechtitelské stanice v Perné. V roce 1959 přechází do Šlechtitelské stanice Velké Pavlovice a stává se jejím vedoucím.
• S kolektivem, který vedl, dostal úkol vyšlechtit novou odrůdu révy vinné na výrobu červených vín. Po křížení rodičovských odrůd a náročném výběru a zkoušení semenáčů byla v roce 1980 povolena odrůda ANDRÉ, což je kříženec FRANKOVKA x SVATOVAVŘINECKÉ. Své jméno dostala po CHRISTIAN CARL ANDRÉ (1763-1831), který dal v roce 1806 podnět pro organizované využívání vědeckého poznání při zušlechťování révy vinné na Moravě. Prosazoval vinařství jako perspektivní hospodářský a obchodní obor. K význačným vinařským polohám na Moravě řadil i katastr Velkých Pavlovic. Ing. J. Horák je i autorem řady klonů révy vinné.
Ing. Josef Veverka (1922 - 2006)
Odborník v oblasti ovocnářské, především vinařské. Celý svůj život zasvětil šlechtění révy vinné.
• Pan Josef Veverka se narodil 12. ledna 1922 ve Velkých Pavlovicích. Po základní škole pokračoval ve studiu na gymnáziu v Židlochovicích a na Vyšší ovocnickovinařské a zahradnické škole na Mělníce.
• Po druhé světové válce absolvoval Vysokou školu zemědělskou v Brně. Rodinná tradice jej dovedla k tomu, že celý svůj odborný profesní život zasvětil révě vinné a jejímu šlechtění. Svou šlechtitelskou práci započal na Šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích, odkud musel v roce 1959 z politických důvodů odejít do ŠS v Perné u Mikulova. Tam dokončil svá rozpracováná šlechtění z Velkých Pavlovic, zahájená v roce 1953.
• Jako výchozí materiál bylo použito 25 kombinací rodičovských párů, ze kterých se vypěstovalo 429 semenáčů, dále 4 kombinace volného opylení - 1 785 semenáčů a 11 samoopylení - 417 semenáčů. Do Státní odrůdové knihy byly po celém cyklu šlechtění a ověření zapsány dvě nové odrůdy: Palava - 1977 a Aurelius - 1983.
plk. Josef Pavelka (1923 - 1997)
Příslušník 311. bombardovací perutě, vojenský letec ČSR.
• Pan Josef Pavelka se narodil 23. září 1913 ve Velkých Pavlovicích. Vojenská studia absolvoval v letech 1931-33 v Prostějově, mimo to získal i mezinárodní diplom pilota pro veřejnou dopravu a mezinárodní diplom navigátora II. třídy. Do zahraniční armády odešel 15. června 1939 a v letech 1939-40 sloužil ve Francii, poté v Anglii u 311. perutě. Dne 16. 12. 1940 utrpěl při operačním letu na Mannheim těžké poranění při havárii těsně po startu a byl léčen jeden a půl roku. Od roku 1940 byl opět zařazen do aktivní služby. Jako velitel letounu se zúčastnil zničení německé ponorky u fjordu Tong dne 28. 10. 1944. Po válce byl v roce 1946 superarbitrován pro válečná zranění. Je držitelem řádu gen. M. R. Štefánika, nositelem 2 válečných křížů, medailí Za zásluhy I. třídy. Odboj 1939-45 F, GB, med. k 25. výročí osvobození, med. Za věrnost, med. Za budování armády, dále obdržel francouzskou medaily Panny Orleánské, anglická vyznamenání Europa Star, AFM, Atlantic Star a Deference Medal.
• Pan Pavelka zemřel 13. března 1997, ve věku 74 let. Na jeho pohřbu se mu dostalo obrovské pocty. Zúčastnilo se ho mnoho jeho přátel, nejen letců RAF, ale i dalších vojenských pamětníků, se kterými se pan Pavelka po dlouhou dobu stýkal. Důstojný pohřeb s čestnou salvou a symbolickým rozloučením - průletem dvou stíhacích letounů nad hlavami účastníků pohřbu, uzavřel kapitolu života jednoho z posledních přímých účastníků našich letců ve službách anglického letectva.
• Pan Pavelka zaznamenal mnoho svých zážitků z vláky v různých článcích. Ve Velkopavlovické zpravodaji vycházely jeho příspěvky na pokračování a v posledních letech své zážitky shrnul do rukopisu, který je posledním svědectvím jeho zajímavého a těžkého života.
• NA KŘÍDLECH 311. bombardovací perutě RAF (brožura vydaná v roce 2012) * ke stažení ve formátu PDF ZDE
Ing. Jaroslav Švásta CSc. (1924 - 1984)
Propagátor vysokého vedení vinné révy a průkopník moderního vinohradnictví.
• Jaroslav Švásta - propagátor vysokého vedení vinné révy, se narodil 26. dubna 1924 ve Velkých Pavlovicích. Středoškolské vzdělání získal na Rolnickovinařské škole v Bzenci a ukončil maturitou na Vyšší ovocnickovinařské a zahradnické škole v Mělníku. Vysokou školu zemědělskou v Brně absolvoval v letech 1946-1950. Od roku 1949 působil na Vinařském ústavu VŠZ v Brně jako asistent, později tamtéž jako odborný asistent po přestěhování ústavu do Lednice, jako součásti Zahradnické katedry.
• Intenzivně se věnoval propagaci a zavádění Moserova vysokého a středního vedení do vinohradů. Své síly spojili s Ing. Vilémem Krausem a výsledkem jejich spolupráce byla odborná publikace vydana v roce 1955 "Vedení a řez révy vinné" s podtitulkem "Možnosti použití vysokého vedení v našich vinařských oblastech". Nové poznatky byly ověřovány na pokusných vinicích Státního statku Znojmo a na viničním hospodářství v Dolních Dunajovicích.
• Ve Velkých Pavlovicích měl pokusné vinice ve Šlechtitelské stanici a ve Státním statku. Jednou z prvních vinic, které byly přebudovány na Moserovo vedení byla vinice jeho bratra Josefa v trati Ostrovec. Během 10 let pokusů, pozorování, ověřování a vědeckého zpracování poznatků z přebudování vinic na vysoké a střední vedení bylo dokázáno, že výnosy jsou vyšší, aniž by poklesla jakost sklizně. Bylo ovšem nutné počítat s vyšším obsahem kyselin v hroznech. Z toho vyplynul požadavek na pozdnější sklizeň úrody. Vína vyrobená z hroznů pokusných vinic byla na srovnávacích a soutěžních výstavách hodnocena velmi dobře.
• V roce 1965 v časopise Vinohrad Jaroslav Švásta píše: "Začátky se zaváděním nových způsobů vedení révy vinné nebyly lehké. Které faktory stály v cestě k rychlému rozšíření nových způsobů pěstování révy? V prvé řadě to byla konzervativnost praktiků a především některých našich teoretiků, kteří bránili zavádění středních a vysokých způsobů vedení révy. Hospodářské podmínky a především nedostatek pracovních sil v té době byl však silnější než názory jednotlivců. Z prvních pokusů s několika málo keři na malých plochách v různých obcích se postupně stále rychleji šířila znalost nových způsobů pěstování. Kdo dnes je ochoten uvěřit a zhodnotit kolik nadšení a práce bylo potřeba k prolomení starých názorů?" Od roku 1959 působil Ing. Jaroslav Švásta CSc. na viničním hospodářství státního statku v Dolních Dunajovicích, v roce 1963 přechází jako agronom speciálních plodin na Výrobní zemědělskou zprávu v Břeclavi.
• V roce 1966 byl ministerstvem zemědělství vyslán na čtyři roky jako odborný expert do Mongolska. Zde zkoumá možnosti pěstování révy vinné a buduje závod na zpracování plodů pouštní rostliny Charmak na destilát. Práce Ing. Jaroslava Švásty CSc. na přebudování moravských vinic na střední a vysoké vedení tvoří jednu kapitolu našeho moderního vinohradnictví.
Jan Havlík (1943 - 2005)
Významný šlechtitel, spoluautor nových odrůd révy vinné a dlouholetý meteorolog ŠSV.
• Pan Havlík byl dlouholetým šlechtitelem a výzkumným a vědeckým pracovníkem Šlechtitelské stanice vinařské ve Velkých Pavlovicích. Svoji činnost na ŠS započal v roce 1959, kdy po studiu Vyšší zahradnické školy ve Znojmě nastoupil do zdejšího šlechtitelského kolektivu a podílel se na plnění náročných úkolů na úseku udržovacího šlechtění a novošlechtění, které se zde provádělo a stále se provádí.
• Ohromné úsilí vynaložil pro hromadné a individuální selekci klonů a jejich ozdravovacím procesům, což znamenalo značný přínos pro celé vinohradnictví a vinařství Československa a později České republiky. Vzhledem ke skutečnosti, že ŠSV Velké Pavlovice byla instituciována jako vedoucí šlechtitelská stanice a byly zde soustěděny mezistaniční zkoušky všech novošlechtěnců révy z celé ČSSR a tyto měl zesnulý výhradně na starosti, spolupracoval při jejich vyhodnocování v komisi ÚKZUZ.
• Byl spoluautorem úspěšné červené odrůdy André a rovněž nové červené odrůdy Agni, stejně jako dalších sedmi novošlechtěnců ve státních orůdových zkouškách. Po privatizaci Šlechtitelské stanice v roce 1995 dále pokračoval ve šlechtitelské činnosti s cílem klonové selekce nejvýznamnějších odrůd a vytvoření nové bílé a červené odrůdy s výrazným aromatem. V celé své činnosti rovněž využíval poznatky z pozorování a měřené meteorologie, které je na ŠSV nepřetržitě od roku 1925 a které zesnulý prováděl více než 40 let.
• Mimo práce pro ŠSV spolupracoval i s MěÚ Velké Pavlovice a s řadou zemědělských a vinařských podniků v celé ČR, ale i na Slovensku a všechny své zkušenosti ochotně předával těm, kteří o ně projevili zájem. Pro svou veselou, kamarádskou a upřímnou povahu byl nejen v kolektivu ŠSV, ale i ve vinařské a vinohradnické obci velmi oblíben.