V sobotu 23. března 2024 se konala vernisáž výstavy Svítání a soumrak velkopavlovických fotografů Oldřicha Otáhala a Františka Kobsy za účasti mnoha hostů. Tato výstava se přesunula ze slovenské Senice, kde byl jejím kurátorem Štefan Orth st., člen Umělecké besedy slovenské. Vernisáže ve Velkých Pavlovicích se ujala Mgr. Renata Bláhová, místostarostka města, která se stala i její kurátorkou.
Oba naši umělci, Oldřich Otáhal a František Kobsa, si pro nás připravili výstavu, která souvisí s proměnou dne, denního světla, a možná s trochou lehkosti lze říct i s jejich životním přístupem. Neznajíce oba muže bychom si mohli myslet, že výstava vznikla právě kvůli myšlence, že jsou si oba umělci protikladem. Oba přístupy však vytvářejí neuvěřitelný kompaktní celek.
Navždy budu milovat světlo, že mi ukazuje cestu, a stejně tak tmu, že díky ní vidím hvězdy.
Citát Augustine “Og” Mandino vystihuje myšlenku umělecké cesty umělců.
A jak se vůbec idea výstavy zrodila? Stěžejní část souvisí s návštěvou Senice přesně před rokem. Tehdy jsme se setkali se Štefanem Orthem st., pedagogem základní umělecké školy, členem Umělecké besedy slovenské, ale také člověkem, který je svým tvůrčím přístupem k životu velmi blízký oběma umělcům. Štefan vzpomínal na různá zajímavá, milá setkání s Oldou a Františkem, a najednou – tak jak Štefana známe – s klidem, nadhledem začal mluvit o výstavě fotografií obou mužů s námětem různého denního rozpoložení, přesně tak, jak Oldu s Františkem zná a ví, jakým způsobem motivy hledají.
Pro oba umělce je vášní krajinářská fotografie – prostřednictvím tohoto média hledají struktury v krajině pokryté lány vinic, polí a skalních stepí, vyhledávají především motivy krajiny jižní Moravy a vytříbenou prací se světlem se jí zmocňují.
František Kobsa – už od dětství rád fotografuje. V roce 2003 si koupil svůj první digitální fotoaparát a začal se zúčastňovat různých fotografických workshopů a setkání. Velkým přínosem byly semináře pořádané Záhorským osvetovým strediskom v Senici. Fotí především přírodu a zamlžená tichá rána.
Oldřich Otáhal - většinu svého času věnuje dokumentární fotografii, fotí události a akce pro město Velké Pavlovice. Také se věnuje sbírání starých fotografií a historii Velkých Pavlovic. V roce 2022 byla vydána kniha Velké Pavlovice včera a dnes, na níž se autorsky podílel.
Oba umělci mají rozvinutý cit pro zachycení jedinečnosti okamžiku, a diváka tak dokážou připoutat k sobě. Jejich díla mají energii a umí vyvolat silnou emoční odezvu, jakýsi klid v rozervanosti doby. Většina fotografií je vyjádřením úcty ke kráse krajiny jižní Moravy, tj. Pálavy, ale také oblasti velkopavlovických horizontů. Jsou navíc osobní poetikou, mimořádnou výpovědí o vztahu k místním reáliím.
Prostřednictvím jejich pohledů se můžeme vcítit do síly daného momentu. Můžeme spatřit jejich podmanivou hru se světlem a stínem, nechat do sebe prostoupit hřejivé jiskry slunce, levitující mlžná oblaka, nebo vlnící se deku polí. Možná nás přepadne melancholie při pohledu na zádumčivé scenérie, ale to jen na chvíli... Najednou se však objeví světlé paprsky, jež rozseknou temné stíny a vnesou naději, která je s touto krajinou spojena. Krajina plná života, kdy se obyčejné věci se mění v neobyčejné.
Výstava Soumrak a svítání nás donutila zastavit se v čase a uvědomit si, jak je pro nás příroda důležitá, jak moc přírodě bereme a jakou sílu nám ona stále dává. A také to, že stále existují místa, kam nedosahuje ruch města…
Jan Skácel říkal: „Sám nevím, čím to je, ale když přijedu k nám na jižní Moravu a všímám si slovníku, zjišťuji, že lidé mají mnohem větší slovní zásobu. Zachoval se tu také velký smysl pro vyprávění - tady ještě žije příběh.“
Kultura * Vernisáž výstavy fotografií SVÍTÁNÍ a SOUMRAK
Text: Mgr. Renata Bláhová, místostarostka města Velké Pavlovice / Foto: Daniel Frühauf / 26.3.2024