Na začátku byl pokus velkopavlovického vinaře Pavla Laciny. Snažil se poukázat na to, že zadržet vodu v krajině není nemožné. Pomoci v tom přitom může rozsáhlá síť melioračních soustav na polích v celé republice.
Ucpal funkční melioraci na poli, která odváděla vodu pryč, a ve skruži rázem začalo přibývat vody. "Nechci apelovat na to, aby se lidé zachovali stejně. Chci jen upozornit, že udržet vodu v půdě nás nemusí stát miliardy. Nejsem hydrolog, ale věřím, že pokud zvedneme zadky ze židlí a pomůžeme odporníkům zmapovat funkční meliorační systémy, můžeme zamezit odtékání vody z krajiny, která je nyní jen děravou nádobou," přiblížil Lacina.
Podle Michala Pochopa, vedoucího brněnského pracoviště Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, má skutečně smysl se touto podpovrchovou sítí trubek v návaznosti na sucho zabývat. "Myšlenka takto hospodařit s vodou je dobrá. Nyní je třeba zdigitalizovat projekty odvodňovacích systémů, které jsou uložené v archivech tak, aby vznikl podklad pro území celé republiky. Na tyto stavby je třeba se dívat jako na komplex a snažit se najít opatření, jak odvodnění regulovat. Meliorace by pak nemusely fungovat jen k odvodnění, ale i na zadržení vody," zareagoval Pochop.
Za složitý, ale uskutečnitelný, označil proces i mikulovský starosta a senátor Rostislav Koštial, který je členem senátní komise zabývající se suchem. "Jsme střechou Evropy, odkud voda odtéká. Musíme přijmout celý soubor opatření, i agronomických, jejichž součástí může být právě i tohle," okomentoval.
Zdroj: Břeclavský deník / Autor: Iva Haghofer / 29.5.2020