Každý půlrok, když píšu článek o Těšanech, nikdy nevím, jak začít. Tentokrát začnu statistikou. Dvacet pět ku devatenácti. To není výsledek hokejového snažení, ale počet účastníků na farní víkendovce. Děti dvacet pět, vedoucí devatenáct. Tak to máme takovou menší přesilovku dětí. Vždy, když začínáme plánovat program v Těšanech, jsme rádi, že děti, které již odrostly, chtějí zůstat a pomáhat jako vedoucí. A stejně tomu bylo i letos (vždyť už máme skoro na každé dítě jednoho vedoucího). A že je to náročné, Vám také potvrdí. Vymyslet takový dvoudenní program zabere téměř dvouměsíční snažení.
Letos jsme si jako ústřední téma vybrali postavu Pána Ježíše Krista. A vzali jsme to pěkně od začátku. V pátek byly děti rozděleny do čtyř skupin podle čtyř evangelistů. Dostaly také barvu a symbol. Nejdříve jsme „prostudovali“ jeho narození v Betlémě, a to skoro došlo i na zpívání koled. Zvládli jsme i hry a večerní mši, kterou vedl otec Marek, a po večeři jsme hlavně my vedoucí s chutí zalehli do spacáků.
V sobotu ráno nás čekal společný výlet do Borkovan a prohlídka tamního kostela. Na zpáteční cestě byly pro jednotlivé skupinky připraveny úkoly. Po cestě jsme potkávali nemocné, které Ježíš uzdravil. Při tomto úkolu se opravdu hodí velký počet vedoucích, protože v Bibli je uzdravených nepřeberné množství. Nejprve jsme pomocí otázek měli zjistit, jak byli nemocní a pak nás čekal sportovní nebo logický úkol. A aby naše snažení nebylo marné, za každý úkol jsme inkasovali „Těšanské denáry“, které jsme brzo překřtili na „Saďova Eura“ na počest hlavního vedoucího. Že si za ně děti budou moct nakupovat na závěr víkendovky různé dárky, zatím nevěděli.
Z desetikilometrové procházky jsme se vrátili v jednu hodinu, a to už pro nás Milena Melicharová s Markétou Bálkovou měly nachystaný oběd – sekanou s bramborem, která v nás zmizela, ani nevíme jak. Pak bylo nezbytné po sobě umýt talíř a příbor, což pro někoho mohl být šok. Také nás přijel navštívit otec Marek. Po nutném poledním klidu byla připravena rukodělná činnost. Tentokrát jsme vzali útokem koupelny rodičů a posbírali po domácnostech zbylé obkladačky, ze kterých jsme si vyráběli mozaiku ve tvaru ryby jako symbol křesťanů. A pak už tu byl fotbálek, vybíjená a báječná hra – umývání nohou, význam snad nemusím vysvětlovat. Po tom všem začal táborák, kde bylo nezbytné říct, že celé zápolení vyhráli zelení a došlo na slibovanou burzu – plyšáci, náušnice, pexesa, bloky, pastelky aj. bylo možno zakoupit za velmi levný peníz, a tak si každý odnesl z Těšan věc podle své libosti.
V neděle jsme už jen uklízeli, balili se a šli na mši. A zase skončil víkend v Těšanech.
Na závěr vždy děkuji maminkám za buchty, sponzorům za věcné dary a vedoucím za skvěle odvedenou a dobrovolnickou práci.
Teď bych ráda poděkovala všem, kteří se vždy snaží o pohodovou náladu v Těšanech,
dětem, že je to s námi stále baví a rodičům, že nám své ratolesti na víkend „zapůjčí“.
Eva Sadílková
Fotogalerii z Těšanské "víkendovky" otevřete kliknutím na obrázek...
Foto © 2012 Eva Sadílková
28-05-2012 PV