Obětavost, srdečnost a odbornost. Tak vzpomínají na manžele Jitku a Jiřího Diblíkovi z Kobylí na Břeclavsku jejich pacienti. Manželský pár pediatrů ke konci roku po padesáti letech končí, jdou do penze. Zejména v okolí Velkých Pavlovic ošetřovali tři generace dětí.
Oficiální poděkování hostil ve čtvrtek 7. prosince úřad v Kobylí. „Bylo to velmi milé a srdečné setkání. Obřadní síň byla plná současných i nynějších pacientů. Vzpomínali jsme a vyprávěli spoustu historek. Každý z nás, včetně manželů Diblíkových, nějakou přidal,“ řekl starosta Kobylí Pavel Kotík.
I on byl od sedmdesátých let pacientem lékařky Diblíkové. „Nejprve působila na starém zdravotním středisku, pak se přesunula do nových prostor v nevyužívaném křídle mateřské školy. Vzpomínám si, že měla jedinou sestru. Ta u ní pracovala až do svojí smrti,“ líčil starosta. Pomohla mu dokonce i tehdy, když byl už dospělý a jako alergika ho píchla včela.
Za Velké Pavlovice přišla pozdravit manžele Diblíkovy Mgr. Renata Bláhová, místostarostka města Velké Pavlovice, která poděkovala za dlouholetou péči o velkopavlovické děti. Připomněla také, že zdravotní péče je mnohdy brána jako absolutní samozřejmost – přitom bychom měli být všem lidem, kteří ve zdravotnictví pracují, velmi vděční.
Doktorka Diblíková prozradila, že její druhou sestrou byl s nadsázkou až manžel. „Z Velkých Pavlovic, kde měl ordinaci, k ní přesídlil v roce 2018. Vypomáhali si. Paní Diblíková říkala, že dopoledne byla doktorkou a sestru jí dělal muž. Odpoledne si pak vždy role prohodili,“ tlumočil se smíchem Kotík.
K uzdravení pomáhali Diblíkovi například i Markétě Pindeak. Také ona na ně s vděkem pro Deník zavzpomínala. „Byla jsem u nich zaregistrovaná celé dětství. Návštěvy v ordinaci si pamatuji zřídka, jeden nebo druhý k nám jezdil domů do Bořetic. Vybavuje se mi energičnost, s jakou vstupovali do domu. A úleva v očích mamky nebo babičky, protože obě věděly, že jsme v dobrých rukou,“ vyprávěla šestatřicetiletá žena.
Strach z prohlídky neměla nikdy. „Až dnes zpětně vnímám, jaké obrovské pracovní nasazení vložili do svojí profese. Za to jím patří velké děkuji. Ráda na ně vzpomínám,“ podotkla Pindeak.
Pravidelným pacientem doktora Diblíka byl ve Velkých Pavlovicích i nynější šéfredaktor Deníku na jižní Moravě a Vysočině Michal Šupálek.
„Na doktora Diblíka se nedá zapomenout, jako dítě školou povinné jsem u něj byl mnohokráte. Pamatuji si ho jako skvělého diagnostika. Budil respekt, a to i u rodičů, současně byl ale vždy milý a příjemný. Prostě skutečný pan doktor, nejváženější místní persona hned po starostovi a možná řediteli školy,“ přidal svou vzpomínku šéfredaktor.
Jako obětavého odborníka popisují doktora Diblíka také Cimbálkovi z Bořetic. „Když nám bylo se ségrami nejhůř a měli jsme vysoké horečky, nebyl problém se k nám zastavit přímo domů. Maminka vyzdvihuje obětavost a odbornost, ani jeden nikdy nic neodbyli,“ vyzdvihl oba lékaře Přemysl Cimbálek.
O podobně pozitivní vzpomínky se podělil i vinař Pavel Lacina. „Jako dítě jsem samozřejmě k panu doktorovi chodil. Je obdivuhodné, že se dětem vydržel věnovat tak dlouho. Vždyť jim s manželkou dohromady obětovali přes sto let. To je neuvěřitelné,“ usmíval se.
Svým pacientům se manželé Diblíkovi budou věnovat ještě tři týdny. Pak předají ordinaci v Kobylí pediatričce Janě Herůfkové. „Jsme šťastní, že budeme mít dětského lékaře i nadále. Některým obcím, ba i městům, se nedaří pediatra vůbec sehnat. Uděláme vše proto, aby se u nás paní doktorka Herůfková cítila dobře a byla spokojená. I proto jsme se rozhodli stávající prostory ordinace zrekonstruovat, přece jen už jsou poplatné době,“ prozradil starosta Kotík.
Kobylským se podařilo letos v létě opravit celé technické křídlo mateřinky kromě ordinace pediatra. Vznikly zde nové prostory pro klinického psychologa a fyzioterapeuta. „Jsme rádi, že máme v Kobylí všechny lékařské obory pokryté. Věřím, že zde mají lékaři veškerý komfort a že si je udržíme i do budoucna,“ podotkl Kotík.
JITKA A JIŘÍ DIBLÍKOVI
Seznámili se při studiu medicíny na tehdejší Universitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně (nynější Masarykově univerzitě).
Jiří Diblík studoval o ročník výš než jeho budoucí žena Jitka, na lékařské fakultě promoval v roce 1968, Jitka Diblíková pak v roce 1969.
Vzali se v roce 1969.
Jiří Diblík začínal v Třebíči, kde působil do roku 1968.
Jitka Diblíková začínala v nemocnici v Hustopečích. Jako praktická lékařka pro děti a dorost začala pracovat v roce 1972 ve Velkých Pavlovicích.
V sedmdesátých letech si oba lékaři udělali atestaci z pediatrie.
Doktorka Diblíková je ve vlastní ordinaci v Kobylí od roku 1974.
Od roku 2018 působí doktor Diblík v obci společně s manželkou.
Manželé vychovali dvě dcery, mají dvanáct vnoučat a pět pravnoučat.
Zdroj: Pavel Kotík a Jana Herůfková
Poděkování významných osobnostem * Rekordmani mezi pediatry. Diblíkovi dohromady dětem obětovali sto let života
Text a foto: Iva Haghofer / 18.12.2023