Obyčejný život obyčejných pracovních dnů klape jako na kolovrátku, dny se podobají jako vejce vejci, týden se kutálí za týdnem jako skleněnka do důlku... Ale přece, i takový na první pohled nudný pátek a potažmo také následující sobota se mohou změnit v tak trošku adrenalinový zážitek. Stačí se jen dívat a nebýt lhostejný k tomu, co se kolem nás děje. Přesně taková je paní Jana Vondrová, která navíc skvěle vládne fotoaparátem a také psacím perem. Díky tomu se můžete začít do následujících řádků a podívat se na zajímavé fotografie...
...v pátek jsem našla na chodníku netopýra. Neměl žádné zjevné zranění. Zalovila jsem v kabelce, našla jsem látkový kapesník - přece jen jsem se trošku štítila - a do něj jsem netopýra zabalila. Doma jsem okamžitě zahájila pátrání na netu, co s takovým nálezem udělat. Našla jsem stránky Zvíře v nouzi. Tam jsem se ujistila, že jsem udělala dobře.
Takový netopýr opravdu potřeboval pomoc. Podle návodu jsem jej dala do papírové krabice. No, dalo to trošku práce... mrška netopýr se vymanil z kapesníku a zalézal níž a níž do kabelky. Nakonec se přece jen podařilo. Večer jsem dala krabici na balkon a doufala, že byl netopýr jen trochu otřesený, a večer už sám odletí.
Ráno jsem jej našla pod balkonem. Byl už notně zesláblý, možná v noci i prochladnul. Opět jsem postupovala podle instrukcí na zmíněných stránkách Zvíře v nouzi a zavolala na telefon SOS netopýří linky 731 523 599 (Praha). Tam mě ochotná paní nasměrovala na Záchrannou stanici pro dravé ptáky do Rajhradu (606 184 100). Ne že by byl netopýr dravým ptákem, ale záchranná stanice se postará, aby se zvíře v nouzi dostalo do správných rukou. Ještě během dopoledne si z Rajhradu přijeli pro našeho netopýra.
...druhý den jsme našli špačka. Takový neohrabaný výletek to byl. Při svém pokusu o létání vrazil do zídky u naší garáže a vzpamatovával se z toho otřesu. Paní špačková to měla pod kontrolou. Zatímco se malý zotavoval, stačila nám zkontrolovat záhonek růží. Ohromně jí chutnali malí hlemýždi, jejichž ulity obratně rozbíjela o dlažbu a na vnitřku si pochutnávala.
Chvíli jsme je pozorovali, pak se ale malý vydal směrem k silnici... nebojte se, pavlovčáci, Záchrannou stanici jsme nevolali. Ale špačíka jsme přenesli do zahrady. Paní špačkové se to moc nelíbilo a s křikem proletěla garáží a chlívy až na zahradu. Tam jsme malého vypustili. Hned se schoval v maliní a šup, už byl u sousedů. Létat neuměl, ale běhal jako blesk. Vyfotit se mi ho tedy nepodařilo. Jen paní špačkovou, která na sebe strhávala pozornost, aby uchránila mladého....
Jana Vondrová
Záchrana netopýra obrazem...
"Paní špačková" narozdíl od svého hbitého potomka ráda zapózovala...
Za příspěvek a fotografie paní Vondrové velmi děkujeme!
23-05-2012-BK