Napsali o nás; Břeclavský deník, 19.6.2017 – Od prvního utkání ukazoval své dovednosti a po zásluze se český reprezentant Patrik Levčík stal nejlepším hráčem mistrovství Evropy v malém fotbale, které v sobotu vyvrcholilo v Brně za Lužánkami. S pěti brankami se zařadil také mezi čtveřici nejlepších střelců šampionátu, ale potřeboval na ně šest zápasů, takže kanonýrská trofej připadla Ivanu Smokovi z Chorvatska, který se prosadil pětkrát ve třech duelech.
„Turnaj jsem si moc užil a jsem rád, že jsem týmu přispěl důležitými góly. Cena pro nejlepšího hráče je bonus, radši bych však bral zlatou placku,“ přiznal čtyřiadvacetiletý rodák z Velkých Pavlovic a hráč brněnského týmu Gioia po prohraném finále s Ruskem.
Zastihl vás turnaj v ideální formě?
Sedlo mi to. Realizační tým měl trošku strach, abych se nenechal strhnout atmosférou, že bych hrál vyloženě na sebe, ale myslím, že jsem na turnaji ukázal, že umím vyhodnotit situace, kdy můžu a nemůžu, kdy hrát individuálně a týmově. Věděl jsem, že tady mám rodinu, chytil jsem se jedním gólem a už jsem se cítil v dobré pohodě. Byla super atmosféra, což mi dodávalo víc sil.
Finále Eura v malém fotbale mezi Českou republikou a Ruskem skončilo 1:1, následný penaltový rozstřel vyzněl 3:2 pro Rusko.
Na úvod turnaje jste podlehli Maďarsku 0:1, přesto jste došli až do finále. Jak hodnotíte české vystoupení na Euru?
Na začátku byl na nás větší tlak, museli jsme zvládnout hned první zápas, abychom měli jistotu. Sice jsme podali dobrý výkon, ale zápas s Maďarskem jsme nezvládli. Tam se ukázala síla našeho týmu, pak jsme se čím dál víc zlepšovali, vykrystalizovaly pětky, hrozně si to sedlo. Diváci a atmosféra byly super, úplná paráda, Švanci (moderátor Petr Švancara – pozn. red.) nás hnal dopředu.
S Ruskem jste ve finále po remíze 1:1 prohráli až na pokutové kopy 2:3. Proč finále nevyšlo?
Penalty už byly loterie, mohli jsme rozhodnout v zápase. Škoda, že jsme ztratili vedení. Kdybychom dali na 2:0, bude to jiné, ale to si můžeme říkat pořád. Byl to však úžasný zážitek a máme do budoucna motivaci dál se zlepšovat, protože zlatou placku nemáme. Budeme se za ní dál pomyslně honit.
Hlásil jste se ke kopání penalt?
Upřímně jsem chtěl jít, ale jelikož v realizáku věděli, že bych ji kopl za patou, což jsem říkal celý den, tak mě nepustili. (úsměv)
Co podle vás vyneslo Rusko k titulu?
Snažili jsme se koncentrovat a hrozně mě překvapilo, že Rusové vydrželi takový tlak celý zápas. Dobře nás pokaždé vybagovali, když jsme presovali. Jsou zkušení, siloví, dobří fotbalisté, mají myšlení. Šlo vidět, že tam jsou hráči s ligovými zkušenostmi z minulosti. Těmi nás Rusové přehráli.
Věříte, že se dočkáte evropského zlata v budoucnosti?
Bylo by to krásné, ale bude to hrozně těžké. Rozhodují malé detaily a jde o strašně dlouhou cestu dostat se do finále. Čtyři roky jsme skončili v semifinále, teď se nám to konečně podařilo, byli jsme od zlata kousek. Ani kdyby to nevyšlo další rok, nesmíme přestat doufat. Věřím, že jednou zlatá placka bude.
Užijete si i přes finálovou prohru oslavy?
Smutek cítím, ale jsme tady normální lidi a víme, že chleba levnější nebude. Jsme taková parta, že nikdo nebude na nikoho poukazovat, že to zavinil. Oslavy si užijeme, co nejvíc můžeme, a doufám, že z toho budeme žít ještě dlouho. Za chvilku je mistrovství světa, snad se nikomu nic nestane, potkáme se v říjnu v Tunisku ve stejné skvadře a bude to zase super.
Autor: Jaroslav Kára, Břeclavský denik / Foto: Lubomír Stehlík / 19.6.2017