Menu
Městský úřad Velké Pavlovice Náměstí 9. května 700/40, 691 06  Velké Pavlovice tel: +420 519 428 101, e-mail: podatelna@velke-pavlovice.cz
Rozhledna - obrázek v záhlaví
Meruňky - obrázek v záhlaví
Víno - obrázek v záhlaví
Kostel - obrázek v záhlaví
Hody - obrázek v záhlaví
Sad - obrázek v záhlaví

Paříž nikdy nebere konce...

 

„Paříž, město lásky, módy a mladých lidí.“

 

Paříž, hlavní město Francie ležící nad řekou Seinou je považováno za jedno z nekrásnějších míst na světě. Toto tvrzení mohu sama potvrdit, jelikož jsem se minulý týden zúčastnila školního projektu, který nás měl seznámit s novými lidmi, jejich kulturou a také s památkami prosluněné Paříže.

Čtvrteční příjezd do tohoto města byl velmi hektický, někteří se málem ztratili ihned po výstupu z letadla, jiní by se ztratili v metru, které může být pro cizince spletitým rébusem. My jsme naštěstí měli průvodkyni Isabelle, bez které bychom se následující 3 dny neobešli. Ještě téhož večera jsme se prošli večerní osvětlenou Paříží až k Eiffelově věži, kde nikdo neodmítl koupit několik zmenšených kopií dominanty tohoto města. Po dlouhém vyčerpávajícím cestování jsme se vrátili na hotel (Euro Hotel Sovereign Saint-Denis), který byl pro všechny snad největší odměnou.

Brzké vstávání vykoupila pravá francouzská snídaně, croissanty a tzv. baguette. Po snídani jedeme navštívit Lycée  Guy de Mauppasant, tedy školu našich francouzských „kolegů“ , opět v čele s Isabelle. Zde probíhá uvítací proslov ředitele školy Jeana-Paula Billeta, který je pro nás Nefrancouze překládán do angličtiny. Dokonce zazní český proslov z úst jednoho z francouzských učitelů, který se učí náš krásný, leč složitý jazyk.

Přesouváme se do třídy, kde hrajeme několik uvítacích her, které baví všechny přítomné a když všem vyhládne, jdeme na oběd do školní kantýny. Poté se i s francouzskými studenty vydáváme k nejznámějším francouzským památkám a místům.

První zastávkou je Arc de Triomphe, neboli Vítězný oblouk, který dal Napoleon postavit na znamení své moci a vítězství v bitvách. Procházíme největším náměstím v Paříži Place de la Concorde (Náměsté Svornosti), které se nachází na pravém břehu Seiny. Uprostřed je most De la Concorde a na protějším břehu  Assemblée nationale, francouzský parlament. Na západní straně do náměstí kolmo ústí bulvár Champs-Elysées, jehož dominantami jsou na západě Vítězný oblouk a na východní straně obelisk. Východní stranu náměstí tvoří Tuilerijské zahrady (Jardin des Tuileries). Náměstí tak tvoří západní hranici celého komplexu Louvre, jehož hlavním bodem je prosklená pyramida, která slouží jako hlavní vchod do tohoto muzea. Konečná destinace dnešního dne je nepřehlédnutelná, monumentální a éterická katedrála Notre-Dame, která nádherně zdobí centrum Paříže. Před jejím vstupem naleznete na zemi bod, o kterém se říká, že když si na něj stoupnete a budete si něco moc přát, splní se vám to. Taky se říká, že se do roka do Paříže vrátíte. Co je na tom pravdy? To už musíte zjistit sami. V nejbližším parku na nás čeká překvapení v podobě pikniku, který pro nás připravili francouzští přátelé.

Sobotní dopoledne mělo být ve znamení ranních nákupů. Někteří z nás však netušili, že francouzský národ má rád odpočinek a většina obchodů otevírá  až v deset hodin. Procházeli jsme tedy ulicemi, které se postupně začaly plnit lidmi, a nakoupili jsme alespoň v blízkém obchodním centru Carrefour. Před dvanáctou hodinou jsme jeli navštívit Versailles, přepychový zámek, který nechal vystavět Ludvík XIV. Hlavní palác, ve kterém se nachází i slavný Zrcadlový sál, doplňuje ještě Grand Trianon a Petit Trianon. Okolo zámku se rozprostírají zámecké zahrady. Jejich celková plocha přesahuje 100 ha, jsou obdivuhodně udržované.

Neděle byla ve znamení loučení se s Paříží, přesto, že jsme vstávali kolem 2. hodiny ranní, hotelový personál byl natolik laskavý, že nám vyšel vstříc a posnídali jsme i v těchto brzkých hodinách. Zpáteční let byl příjemný i pro ty z nás, kterým létání nedělá zrovna nejlépe, většina naší skupiny se totiž oddávala zaslouženému spánku.

Na závěr snad mohu poděkovat třídnímu učiteli dr. Stanislavu Rubášovi, bez jehož přičinění bychom Paříž neviděli, a nesmím také opomenout ředitele školy, pana dr. Vlastimila Kropáče.

Je mnoho krásných měst, mnoho nenapodobitelných budov, ale jak řekl Hemingway: „Paříž nikdy nebere konce“.

        Kristýna Doupovcová, studentka 2.A, Gymnázium Velké Pavlovice

 

Fotogalerii z návštěvy studentů třídy 2.A v Paříži
otevřete kliknutím na obrázek...

 

Foto © PaedDr. Vlastimil Kropáč

 

01-04-2011-BK