Od našeho návratu z Francie uplynulo již několik dnů. Vrátili jsme se z cest zpátky do svých domovů, opět ke své práci, v myslích nám však na vždy zůstávají krásné vzpomínky…
Od podepsání vzájemné smlouvy o přátelství mezi občany Echenonu a Velkých Pavlovic uplynulo 23. srpna 2012 již 20 let. Je to čas dlouhý nebo krátký? Na tuto otázku by nám snad odpověděli mnozí občané Echenonu i Velkých Pavlovic, kteří jsou vzájemných přátelských pobytů účastni od samého začátku. Objevovat místní kulturu, poznávat gastronomii a zvyky jiných národů, to vše a mnohem více je vždy součástí těchto návštěv. Přestože se mnozí z nás francouzsky nedomluví, s úžasem byste se podivili, že komunikace mezi námi vůbec nevázla.
Francie je velká země, její minulost i současnost nás vždy osloví. Je velkou příležitostí pro mnohé cestovatele. I my se na mnohá místa velmi rádi vracíme, to proto, že zde žijí naši přátelé.
Program našeho pobytu byl jako vždy velmi bohatý. Již cestou jsme na východě francouzském území navštívili mohutnou pevnost v Belfortu, ležící v úvalu mezi pohořími Vogézy a Jura. Naším prvním cílem však bylo naše společné setkání a přivítání v samotném Echenonu. Na počest 20. výročí společného přátelství jsme byli přítomni odhalení pamětní desky, která i po našem odjezdu zdobí příjezd do obce. Jako důkaz rostoucích vztahů byl vysazen i strom přátelství – catalpa. Velké oslavy pak pokračovaly u stolů plných místních gurmánských specialit, při zpěvu, tanci a veselé náladě.
Program dvou následujících dnů nás zavedl do Paříže. Jsou nabídky, které se neodmítají. Mnozí z nás přijali s velkou radostí možnost podívat se do Paříže. Projít se jen tak městem a nechat myšlenky volně plynout… určitě nemá smysl popisovat jedno z nejhezčích měst. Město milenců, básníků, kolik jen krásných synonym by se oněm mohlo říci. Návštěva na pařížské radnici, Notre-Dame de Paris, Eiffelovka, Vítězný oblouk, Montmartre - čtvrť umělců slavných i méně slavných, na vrcholku tyčící se nad městem bílá bazilika Sacré Coeur, večerní plavba lodí po Seině. Zámek Versailles, zahrady, Malý a Velký Trianon, vesnička Marie Antoinetty...
Au revoir, Paris.
I čas dnů příštích neúprosně utíkal a po sedmi dnech pobytu nastal čas návratu. Noční cesta z jedné krásné země do druhé krásné země. Každá je jiná, každá má svou nezaměnitelnou atmosféru. Ale tady jsem doma. V pondělí ráno jsem přišla do práce. Unavená, ale št'astná. Vstřebávala zážitky a třídila své myšlenky. Tímto krátkým článkem ospravedlňuji svou dočasnou nepřítomnost tady. V práci mě čekala kupodivu práce. Za pár dnů se toho nakupilo tolik, že jsem ani nevnímala, jak čas letí. Doma jsem pak stáhla fotky a usnula.
Společně prožité dny, chvíle a okamžiky strávené letos ve Francii se i tentokráte nesmazatelně vryly do našich myslí. Vybavuji si, jak pravdivá byla při našem loučení má slova: „Dny i noci u Vás prožité, milí přátelé, byly velmi krátké…“
Fotogalerii z návštěvy velkopavlovických ve Francii a u přátel v Echenonu
otevřete kliknutím na obrázek...
otevřete kliknutím na obrázek...
