V pátek, dne 17. května 2013, hostilo Ekocentrum Trkmanka ve Velkých Pavlovicích účastníky konference Réva & Krajina, kterou připravilo VOC Modré Hory jako jeden z výstupů projektu "Podpora transferu inovací v zemědělství, potravinářství a oblasti bioenergií do praxe".
Jednání konference zahájil místostarosta Velkých Pavlovic Ing. Zdeněk Karber, který přivítal přednášející i hosty a poděkoval týmu v čele s hlavním organizátorem Ing. Janem Stávkem, Ph.D.
Jako první vystoupil Ing. Jan Stávek, Ph.D. s příspěvkem "Významné světové vinohradnické krajiny". Představil a charakterizoval oblasti Douro, Jerez, Tokaj, Mosela a Barossa Valley. Podrobně představil apelaci Modré Hory, kde mohou vinaři za přísných pravidel vyrábět vína originální certifikace - VOC.
Ing. Antonín Králíček z Ministerstva zemědělství České republiky shrnul vývoj legislativy a podporu vinohradnictví a vinařství od roku 1989 do roku 2004, kdy jsme vstoupili do EU a pak v následujích letech.
Ing. Milan Hluchý, Ph.D. nazval svoji přednášku "Historie vývoje ekologického vinohradnictví na Jižní Moravě aneb successstory moravského vinařství". Zdůraznil, že z celkové plochy vinic v ČR je dnes už 80 % obhospodařováno integrovaně a 7% ekologicky. Na vývoji vinohradnictví v posledních 150 letech demonstroval velmi složité období, kterým muselo projít.
Koncem 19. století zasáhly vinice tři rány, které v některých oblastech snížily výměry na pouhá procenta původních rozloh. Byly to plíseň révová, padlí révové a mšička révokaz. Problém mšičky révokaze vyřešilo štěpování evropské révy na tzv. americké podnože, ovšem s plísní a padlím se chemicky bojuje dodnes. Síra a zejména měď, které se používaly v boji proti chorobám, zanechaly v půdě hodně reziduí a působí toxicky dodnes.
Dvě světové války se svými důsledky způsobily další obrovské škody. Socialistické zemědělství s heslem "poručíme větru, dešti" vedlo k enormnímu zatížení vinic aplikacemi pesticidů, obrovskými dávkami průmyslových hnojiv, nešetrnou agrotechnikou vedoucí k velké erozi půdy, k produkci zaměřené na kvantitu místo kvality a absolutní nezájem o úrodnost půdy, životní prostředí a ekosystémy.
Naštěstí skokové zdražení cen energií donutilo i zemědělce chovat se racionálněji. Na mikulovsku se již v 80. letech začalo experimentovat se zatravněním meziřadí vinic s cílem zabránit obrovské erozi půdy. Velmi významné bylo využití dravého roztoče Typhlodromus pyri proti škodlivým roztočům, hlavně sviluškám. Podařilo se tak snížit použití jedovatých pesticidů nejméně o jednu třetinu.
V roce 1992 vyl založen Svaz integrované produkce hroznů a vína - dnešní Ekovín. Integrovaná produkce upřednostňuje celostní pohled na agroekosystémy a snaží se přednostně využívat přirozené autoregulační mechanizmy.
Ing. Roman Slouk, agronom z Vinařství Sonberk v Popicích přednášel o "Běhu vinařství přívětivého ke krajině". Vinařství Sonberk pracuje v systému integrované produkce, stavba provozní budovy od architekta Josefa Pleskota se snaží uplatňovat ekologické přístupy. V Sonberku najdeme i sad meruněk, mandloní a ořešáků a včelí úly. Pro ještěrky byly vybudovány kamenné suché zídky, staré kmeny stromů slouží pro rozmnožování brouků, jsou vyvěšovány budky pro ptactvo. Potkat tím pádem můžeme kudlanku nábožnou, kalousy ušaté, holuby hřivnáče a vlhy pestré. Meruňky jsou zpracovávány na džem a meruňkovici.
Ing. Romana Šnajdárková ze Zahradnické fakulty Mendelu Brno se zamyslela nad tématem "Krajina vinohradů z pohledu krajinářského architekta". Vinohrady jsou v naší zemi zastoupeny na ploše 0,25 % zemědělské půdy, což je činí jedinečnými. Představují kulturní krajinu, krajinný typ tvořený mozaikou ekosystémů s různým stupněm ovlivnění negativní i pozitivní lidskou činností, nesoucí znaky kultury ve smyslu pěstování révy vinné, prvky architektury, symbolů a duchovních výtvorů rozmístěných v krajině.
RNDr. Václav Cílek CSc. - geolog, klimatolog, filosof, spisovatel, překladatel a popularizátor vědy z Geologického ústavu Akademie věd ČR hovořil na téma "Genius loci ve vinicích". Definoval krajinu, kde se pěstuje vinná réva jako vždy odlišnou od ostatních krajin a je to dáno jak charakterem země a půdy, tak i povahou lidí.
Zauvažoval o tajemných kořenech původu révy vinné, o vlivu vína na filosofii předhelénských kultur a všechny následující, o sepětí křesťanství a vína, o vinařství v Burgundsku a jiných světových vinařských oblastech.
Vrátil se domů na Pálavu, která je již 30 000 let majákem v krajině, ke kterému putují lovci mamutů, lidé mnoha pravěkých kultur, Keltové, Římané i první Slované. Je to kouzelné místo setkávání, mísení hovorů a teplých letních nocí pod hvězdami. Jedinečný je i nejlépe zachovaný opevněný kostel sv. Jana Křitele v Kurdějově, jedné z nejvýznamnějších vinařských obcí středověkého moravského vinařství. Pojednal i o globalizaci zemědělství, oteplování podnebí a extrémních výkyvech počasí.
Posledním řečníkem byl JUDr. Jiří Mejstřík s přednáškou "Víno, mystika a sociální ekologie". Víno je pravým opakem digitalizovaného, elektronického, odlidštěného světa, je realitou ke znovunalezení humanity v každém z nás. Je lékem proti odcizení, osamění a pocitu beznaděje. Víno dokáže poskytnout radost ze života, dokáže vnímavým lidem poskytnout řádnou porci naděje, že život navzdory krizím a globalizaci je krásný a má smysl.
Po přednáškách nemohlo následovat nic jiného, než degustace vín.
Ing. Zdeněk Karber
Fotogalerii z konference na téma Réva & Krajina na Ekocentru Trkmanka
ve Velkých Pavlovicích otevřete kliknutím na obrázek...
Foto © 2013 Ing. Zdeněk Karber
18-05-2013-BK