„Zimomriavky“ – ve slovenštině mají pro takový stav naprosto výstižný výraz. Přesně tento pocit zažívala asi většina diváků, kteří přišli v neděli v podvečer do koncertního sálu velkopavlovické radnice, aby zde vyslechli koncert posluchaček konzervatoří v Kroměříži a Brně. Své umění zde předvedly vynikající klavíristka a zároveň i maturantka Eliška Vomáčková a studentka třetího ročníku sólového zpěvu Barbora Grůzová.
Mladé umělkyně si připravily pro do posledního místečka zaplněný sál svých obdivovatelů nádherný program složený z děl jak českých tak i světových hudebních skladatelů a autorů. Z domácích „luhů a hájů“ zazněly tóny písní od Antonína Dvořáka, Ilji Hurníka, Františka Sládka či Bohuslava Martinů. Ze světa pak ve většině případů velmi technicky náročné skladby L. van Bethovena, F. Chopina, F. Liszta, F. Mendelssohna-Bartholdyho, G. F. Händela a J. S. Bacha.
Toť stručné a jasné informace o tom, co se na koncertě hrálo a zpívalo. Avšak pocit, ze kterého bude většina dojatých a naprosto konsternovaných posluchačů hodně dlouho čerpat pozitivní a povznesenou energii, se nedá slovy ani popsat. Ano, to jsou právě ty slovenské „zimomriavky“...
Při pohledu na ruce Elišky Vomáčkové, které se prohání s naprostou lehkostí a přirozeností nad klaviaturou, zůstává rozum stát. Snad ani není možné, aby se prsty lidské ruky dovedly tak rychle pohybovat... a navíc vytvářet tak úžasné melodie, hudbu, která vám přináší tak silný prožitek, který cítíte nejenom jako emoci, ale i fyzicky. Eliška nehraje pouze rukama, hraje celým tělem, ona ty skladby prostě žije.
Stejný obdiv skláníme taktéž na adresu Barunky Grůzové. Ke klavíru se postaví mladá dívenka, v šatičkách posetých květinami se na první pohled jeví jako křehká éterická bytost... jen do okamžiku, kdy začne zpívat. Taková síla, co se mísí vzduchem z Barunčina hrdla, je při pohledu na její nevinnou skořápku naprosto nečekaná. Vysoké tóny střídají hluboké, něžný projev střídá důraz, ani na vteřinu není pochyb, že by snad mohl být některý z tónů jiný než naprosto čistý. V člověku se rozprostírá nekonečný klid a jen si vychutnává tu nádheru, křišťálový zpěv ve spojení s libými tóny klavíru.
A přece, nedá se to popsat, takový koncert se musí prožít. Proto, pokud se Eliška s Barunkou rozhodnou ještě někdy podobný hudební večer uspořádat, určitě se přijďte podívat, stojí to jednoznačně za to.
Děvčatům za krásný a silný zážitek děkujeme, stejně tak i paní Mileně Karberové, ředitelce ZUŠ Velké Pavlovice, která koncert konaný v den s takřka magickým datem 3. 3. 2013 dojemným slovem uvedla i ukončila. Vždyť právě Eliška byla její žačkou, kterou nejen léta hře na klavír učila, ale také připravovala k úspěšným talentovým přijímacím zkouškám na kroměřížskou konzervatoř.
Elišce a Barunce patří obrovský obdiv a poděkováni, mají dar od Boha...
Karolína Bártová
PS: Za fotografie děkujeme panu Milánu Peckovi, který byl výkonem Eliška a Barunky naprosto dojat, jako mnozí k slzám...
Fotogalerii z koncertu posluchaček konzervatoří
ELIŠKY VOMÁČKOVÉ & BARBORY GRŮZOVÉ
otevřete kliknutím na obrázek...
Foto © 2013 Milán Pecka
04-03-2013-BK