Zdroj: ROVNOST - Břeclavský deník, 26. 7. 2007
Starostovi to střílí o sto šest
První muž Velkých Pavlovic hraje za dospělé již třicet let a již tisíckrát rozvlnil síť.
Velké Pavlovice/ Životnost fobalových hráčů končí někdy kolem pětatřiceti let. Jak stárnou, většinou se stahují hlouběji do pole, aby mohli využít svých zkušeností. Pavel Procházka z Velkých Pavlovic se ale stále pohybuje v šestnáctkách soupeře a střílí branky. Mimo to má ale ještě jednu, důležitější funkci. Je totiž starostou města.
Spojení funkce starosty a aktivního fotbalisty je velmi netradiční. Na Břeclavsku žádného dalšího nenajdeme. "Fotbal mi v práci pomáhá, protože nerad prohrávám. A možná mi popularita ze hřiště pomohla i při volbách. Po celodenním přemýšlení je to také příjemná námaha, navíc v dobré atmosféře. Fotbal je vlastně jediný koníček, který mi zbyl," prozrazuje patriot, který oblékal vždy dres Velkých Pavlovic.
Jeho fotbalová kariéra mezi dospělými začala před více než třiceti lety. Jako obránce se hlásil ve velkopavlovickém "áčku" a odehrál několik utkání. "Pak mě jednou trenér zkusil v útoku. Dal jsem tři branky a od té doby jsem jinde než na hrotu nehrál," usmívá se zkušený snajpr, který v poslední sezoně nastřílel v nejnižší soutěži osmnáct branek. Odhaduje, že ve všech zápasech za muže skóroval asi tisíckrát.
V mužstvu sice není nejstarší, přesto se zaobírá myšlenkami na ukončení kariéry. Vidí to prý ještě na jeden až dva roky, ale upozorňuje: "Už před dvaceti lety mi tehdejší trenér řekl, že jsem starý a že bych měl skončit. Tak jsem to udělal."
Tenkrát mu to ale vydrželo jen pár týdnů a už byl zpět. "Jen si všímám, jak jsem kdysi zdravíval starší hráče, a teď všichni zdraví mě," povzdechl si s úsměvem Procházka, který jako hráč A mužstva zažil čtyři postupy za sebou. Tenkrát se Velké Pavlovice zastavily až v divizi.
Snem každého otce, který holduje fotbalu, je zahrát si se svým synem v jednom družstvu. Pavlu Procházkovi se to poštěstilo hned dvojnásobně. Se synem Pavlem a Petrem skutečně několik zápasů odehrál. "Se svými vnuky už ale hrát nechci," směje se Procházka.
Že na radnici sedí fotbalista, prý nejde poznat. "Město se snažilo kopanou vždy podporovat, takže v tom nevidím změnu. Pro fotbal se toho dělalo hodně, podle toho vypadá i stadion a zázemí pro hráče," vysvětluje první muž Velkých Pavlovic, jemuž největší radost činí fotbalová mládež.
Autor příspěvku: Michal Čejka