Menu
Městský úřad Velké Pavlovice Náměstí 9. května 700/40, 691 06  Velké Pavlovice tel: +420 519 428 101, e-mail: podatelna@velke-pavlovice.cz
Rozhledna - obrázek v záhlaví
Meruňky - obrázek v záhlaví
Víno - obrázek v záhlaví
Kostel - obrázek v záhlaví
Hody - obrázek v záhlaví
Sad - obrázek v záhlaví

Dny bez míče? Je jich jen pár v roce

Napsali o nás * Břeclavský deník 8.12.2014  – V létě opustil velkopavlovický rodák Patrik Levčík třetiligovou Břeclav, kde působil od dorosteneckých let. Rozhodl se zkusit štěstí v Rakousku. Své volby dvaadvacetiletý fotbalista nelituje. Teď se navíc snaží prosadit i v dalších příbuzných formách fotbalu. A daří se mu. Bývalému záložníkovi to na podzim střílí pod širým nebem i v hale.

Měl jsem v plánu pokračovat v Břeclavi, ale na poslední chvíli jsem dostal nabídku z Rakouska. Břeclav pro mě byla srdcovka, tak jsem nad tím dost váhal, ale po katastrofální loňské sezoně, kdy jsme skoro sestoupili, tak jsem zvažoval, jestli se to v MSK letos vůbec zlepší. Moc se to nejevilo, tak jsem zkusil zariskovat a dostat nový impuls.

Jakou soutěž jste si v Rakousku vybral?

Momentálně hraju za ASV Spratzern v první Landeslize, což je pátá nejvyšší soutěž v Rakousku. Je to předměstí Sankt Pöltenu, asi dvě hodiny jízdy autem.

Jak se vám na podzim dařilo v červeném dresu?

Ve Spratzernu jsem přešel ze záložníka na post útočníka, který mi vyhovuje. Zatím mám na kontě pět branek, ale doufám, že na konci sezony jich budu mít aspoň dvanáct. Je to i tím, že jsme třetí od konce, ale měli jsme úzký kádr, přišla zranění a kolikrát jsme měli i neskutečnou smůlu. Přesto bych své rozhodnutí zkusit to v Rakousku neměnil.

Po skončení podzimní části v Rakousku jste ovšem dál s kopačákem v úzkém kontaktu. Dal jste se totiž i na malou kopanou.

Po skončení podzimu jsem si od míče prakticky nedpočal. Začal jsem hrát jak malou kopanou, tak sálový fotbal za tým Gioia B2Balance Brno. Vzal mě tam kamarád Jakub Prokeš, který je trenér i prezident klubu. Jsem rád, že jsem dostal šanci v tomto týmu, jsme mladí, ale máme plno nadějných talentovaných hrá­čů.

Gioia Brno je letos špičkový tým Simost superligy, nejvyšší soutěže v malé kopané na Brněnsku. Jakou pozici v něm máte? Dělí se to tam stejně jako ve fotbale?

Tam se to rozlišuje spíš jen na obranu a útok. A já patřím mezi ty ofenzivnější hráče. Za půl sezony jsem nastřílel jednadvacet branek, v tabulce střelců celé soutěže jsem třetí. Daří se jak mě, tak celému týmu, v jedenácti zápasech nejvyšší soutěže jsme nepoznali porážku. K tomu nám pomohl i můj bývalý spoluhráč z MSK a kamarád Jakub Dobšíček, který doplnil naši obranu a pomáhá i v útoku. Dal deset branek.

Je to pořád ještě amatérský tým?

Jasně, ale když se dostanete do nejlepších týmů, tak se dá snadno dostat do reprezentace a můžete se podívat do zahraničí. Jako se to třeba teď povedlo Ondrovi Paděrovi na Euru v malé kopané.

Občas ale naskočíte i v béčku Gioia v sálové kopané…

Za rezervu si chodím zahrát, jen když mi vyjde čas. V týmech soupeřů tam hraje spousta kamarádů, tak tam chodím hlavně kvůli tomu, abych se nenudil a zabil čas v neděli.

Zmínil jste, že hrajete i futsal. Také v Brně?

Ano, futsal za Helas Brno, ale mám toho hodně a moc to popravdě nestíhám. Ještě k tomu totiž hraju za Gioia celostátní ligu v sálové kopané, kde také patříme mezi nejlepší celky soutěže. Tam mám na kontě tři branky z osmi zápasů.

Je vůbec den, kdy byste si odpočinul od kopačáku?

Tak takových je v roce jen málo. Není jednoduché spojit fotbal, futsal, sálovou a malou kopanou. Navíc když mám volno, tak si jdeme s klukama stejně zakopat. Fotbalem prostě žiju.

Stíhal jste na podzim sledovat výsledky bývalého zaměstnavatele z Břeclavi i svého mateřského klubu z Velkých Pavlovic?

Břeclav jsem hodně sledoval, protože jsem se tam neustále pohyboval. Jak jsem čekal, situace se tam moc nezměnila, je to prakticky stejné jako vloni. Takže určitě do konce sezony zůstanu v Rakousku. Velké Pavlovice už jsem skoro nesledoval, na to už mi vážně nezbyl čas, když jsem se pořád honil za balonem.

Ovšem počínání české reprezentace na Euru v malé kopané vám jistě neuniklo. Jak jste zmínil, hrál tam i váš bývalý spoluhráč Ondřej Paděra…

Jasně, bronz je skvělý úspěch a Ondrovi jsem fandil. Překvapilo mě ale, že i když brněnská Gioia patří mezi nejlepší týmy nejen v Brně, ale i v republice, nenaskytla se nikomu z mých spoluhráčů šance zahrát si za reprezentaci. A to přesto, že jsme z devatenácti utkání prohráli jen dvě a vyhráváme velkými rozdíly. Je to nefér, ale nic s tím nenaděláme.

Autor: Martin Daneš, Břeclavský deník

 

Patrik Levčík (v modrém) se snaží zastavit průnik brněnského soupeře. Autor: DENÍK/Martin Daneš

Autor: DENÍK/Martin Daneš

 

09-12-2014 PV