Menu
Městský úřad Velké Pavlovice Náměstí 9. května 40, 691 06  Velké Pavlovice tel: +420 519 428 101, e-mail: podatelna@velke-pavlovice.cz
Rozhledna - obrázek v záhlaví
Meruňky - obrázek v záhlaví
Víno - obrázek v záhlaví
Kostel - obrázek v záhlaví
Hody - obrázek v záhlaví
Sad - obrázek v záhlaví

Chcete meruňky? Tak si je nasbírejte sami! Nejsou totiž brigádníci

Vyzkoušet si, jak vypadá práce v sadu, ochutnat meruňky přímo ze stromu a jako bonus si ještě bedýnku vlastnoručně očesaných sladkých plodů odnést domů. Po samosběru jahod či levandule se na jižní Moravě rozjíždí další trend. Samosběr meruněk.

Naplno se do něj letos chce pustit například sadař Jan Krejčiřík z Velkých Pavlovic na Břeclavsku. „Se samosběrem máme částečně zkušenost již z dřívějška. Tehdy se nám to osvědčilo. Odrůdy, které kvetly špatně, a na kterých předpokládáme nižší úrodu, si zvládneme posbírat sami. Ovšem na větší polovině sadů, na které máme odrůdu velkopavlovických meruněk, bychom umožnili samosběr. Jedná se asi o pět hektarů spíše původních sadů s menší hustotou stromů, které jsme zdědili z bývalého zemědělského družstva,“ potvrdil sadař s tím, že velkopavlovické meruňky se sice nejvíce hodí do džemů a na pálení, ale vynikající jsou i jen tak k jídlu.

Důvod je jednoduchý. Chybí pracovní síla. „Přisuzujeme to trošku covidové době, nebo si alespoň myslíme, že to ovlivnila. Nyní není prakticky možné sehnat brigádníky. Potýkáme se s tím zhruba poslední dvě sezony,“ sdělil Krejčiřík.

Zájem o samosběr meruněk je podle něj obrovský. Totéž potvrzují i sami konzumenti. Například Břeclavanka Kristýna Miklicová. „To je skvělá zpráva! Na samosběr jahod jezdíme pravidelně do Moravského Žižkova. A sem budeme taky. Meruňky zavařujeme, ale máme je rádi i jen tak na jídlo,“ zaradovala se.

Podobně zareagovala i Silvie Hlaváčová z Ivančic na Brněnsku. „Sice by pro mě samosběr až tak nevšední zážitek nebyl, protože jsme loni v našem sadu vysadili dvaapadesát ovocných stromů, ale než začnou rodit, musíme si meruňky zajistit jinde. Vařím z nich marmeládu, tu máme stejně nejraději,“ usmívala se.

Zda přikročí sadaři ke sklizni formou samosběrů ve větší míře než v dřívějších letech, však podle předsedy Ovocnářské unie Moravy a Slezska Iva Pokorného není jisté. „Tento způsob není masově rozšířený. U některých kolegů je ale každoročně využívaný. Velké zkušenosti mají obecně jahodáři a pěstitelé drobného ovoce. Částečně je využívaný i u ostatního ovoce. V mém okolí ho využívají brněnští ovocnáři ze Starého Lískovce,“ uvedl Pokorný.

Kupříkladu zemědělský podnik Pomona Těšetice ze Znojemska, v němž je Pokorný předsedou představenstva, samosběry nechystá. „Zkušenosti máme pouze historické, kdy jsme před asi dvaceti lety otevřeli své brány ovocného sadu pro samosběr broskvoní. Je to velmi organizačně náročné. Broskvoně se sklízí zpravidla ve čtyřech probírkových sklizních a ovoce dozrává postupně. Naše zkušenosti nebyly příliš dobré. Docházelo k vynechávání některých stromů při sklizni a velkým ztrátám. Zákazníci často utrhli nezralé plody, a ty potom skončily na zemi. I zdánlivě jednoduchá operace, jakou sklizeň je, vyžaduje zkušenost a zralost se musí rozpoznat zrakem, aby nedošlo ke sklizni plodů v nevhodné zralosti. Podobně je tomu i u ostatního ovoce,“ přiblížil Pokorný.

Podle sadaře Krejčiříka by právě samosběry mohly být novodobým trendem. „Lidé jsou spokojení, že jsou v sadu, vidí, jak vypadá práce v něm. Sklidí si ovoce, ochutnají ho. Do budoucna určitě počítáme s tím, že v samosběrech budeme pokračovat,“ je přesvědčený sadař.

Nouzi o samosběrače mít nebude. „Meruňky jíme jen tak mezi jídly během dne. Dávám je do buchet i ovesných kaší a koktejlů. Moje sestra z nich zase vaří marmeládu, a dokonce se vždycky shání po meruňkách i pro kolegy z brněnských Modřic, kde pracuje. Takže si myslím, že lidé, a hlavně ti z Brněnska, si sadaře nabízejícího samosběr jednoznačně najdou,“ věří Kateřina Bartošíková z Moravského Žižkova na Břeclavsku.

Způsob sklizně samosběrem podle Pokorného přitom není nijak nový. „Má tradici a někteří ovocnáři ho využívají. Je možné, že nedostatek sezonních pracovníků spojený jednak s malým zájmem o práci v zemědělství, a jednak s problémy s migrací zahraničních dělníků, kterou omezuje pandemie Covid-19, způsobí že bude tento způsob více používat,“ připustil předseda Ovocnářské unie Moravy a Slezska.

Řešením by tento způsob sklizně mohl být především u menších a rodinných farem. „Zcela jistě se najdou zákazníci, kteří o takto sklizené ovoce, a současně o zážitek spojený s jeho trváním, budou mít zájem,“ pokračoval Pokorný.

Vliv na poptávku po samosběru bude mít zcela jistě úroda u zahrádkářů a malopěstitelů. „Při dobré úrodě ovoce v tomto sektoru je citelně znát na menším zájmu o samosběr,“ zdůraznil Pokorný.

Přestože se lidé již po samosběrech ve Velkých Pavlovicích ptají, kdy konkrétně se rozjedou, zatím není vůbec jasné. „Letos je vše opožděné, navíc dosud nebylo moc teplo. Nedá se ještě odhadovat, kdy budeme sklízet. Běžně tomu tak bývá okolo desátého července. Ovšem může se stát, že samosběr spustíme až kolem patnáctého,“ naznačil Krejčiřík.

Fotogalerii otevřete kliknutím ZDE

Zdroj: Břeclavský deník / Autor příspěvku: Iva Haghofer / 1.6.2021