Menu
Městský úřad Velké Pavlovice Náměstí 9. května 40, 691 06  Velké Pavlovice tel: +420 519 428 101, e-mail: podatelna@velke-pavlovice.cz
Rozhledna - obrázek v záhlaví
Meruňky - obrázek v záhlaví
Víno - obrázek v záhlaví
Kostel - obrázek v záhlaví
Hody - obrázek v záhlaví
Sad - obrázek v záhlaví

Ždírec nad Doubravou se stal oficiálním družebním městem Velkých Pavlovic

Zastupitelstvo Města Velké Pavlovice na svém zasedání 13. srpna 2009 schválilo návrh na uzavření partnerské smlouvy o spolupráci mezi městy Velké Pavlovice a Ždírec nad Doubravou na poli společenském, kulturním a sportovním, který z pověření zastupitelstva Ždírce nad Doubravou poslali starosta pan Jan Martinec a místostarosta pan Ing. Jiří Pavlíček.

Smlouvou bude potvrzeno již více jak dva roky trvající neformální přátelství mezi městy, kdy již  proběhla řada setkání volených orgánů, škol, sportovců, zájmových spolků a občanských sdružení, která mohou v budoucnosti obohatit rozvoj veřejného života v obou městech.

Znak města

 

Město Ždírec nad Doubravou

Kraj: Vysočina
Okres: Havlíčkův Brod
Obec s rozšířenou působností: Chotěboř
Finanční úřad: Chotěboř
Katastrální úřad: Havlíčkův Brod
Policie: Policie ČR – Chotěboř

Základní údaje o městě k 1. 6. 2007

Celková výměra katastrálního území: 2673 ha (26,73 km2)
Průměrná nadmořská výška: 555 m n. m. (N. Studenec 490 m n. m., Benátky 605 m n. m.)
Počet obyvatel: 3.016
IČO: 00268542

Informace a spojení

Webové stránky: www.zdirec.cz
Městská knihovna a Informační centrum, Brodská 120
tel.: 569694620, e-mail: knihovna@zdirec.cz
Městský úřad, Školní 500
tel.: 569 694 483, e-mail: mesto@zdirec.cz

 

HISTORIE města Ždírec nad Doubravou

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1399. První osadníci přicházeli do těchto končin na pomezí Čech a Moravy již v době kolonizační, aby udržovali obchodní stezku zvanou Liběcká. Stezka byla významnou cestou spojující Čechy s Moravou - Brno s Čáslaví a dále Prahou. O tomto osídlení nejsou ovšem dochovány konkrétní písemné zprávy.
Obec byla do konce 2.světové války málo významným sídlem, kde žilo zhruba 800 obyvatel. Obživu zajišťovalo obyvatelstvu drobné zemědělství a tkalcovství. 9. května roku 1945 byla obec bombardována letadly Rudé armády. Většina domů v obci byla nálety bombardérů buď zničena, nebo poškozena. Také v důsledku této události vysídlila z obce bezprostředně po válce zhruba 1/4 obyvatel.

V poválečné obnově státu byly ve Ždírci podstatně rozšířeny původní tkalcovské dílny (Jeníček, Korejtko, Šedivý, Lacina), zvětšen a modernizován byl pilařský závod Lesního družstva obcí a Pujmanova strojírna. Nové pracovní příležitosti přispěly k tomu, že obyvatelé chudých horských chalup z okolních vsí začali stavět ve Ždírci nové rodinné domky. Postupně tak vznikl „na zelené louce“ nový Ždírec, pojmenovaný v roce 1951 „nad Doubravou“.

Velký rozvoj zaznamenala obec v období po 2. světové válce. V roce 1945 žilo v obci 600 obyvatel, v roce 1965 to bylo 1450 obyvatel, v roce 2005 více než 2900 obyvatel.

PŘÍRODA ve městě a okolí

Členitá krajina s přírodními i historickými zajímavostmi v okolí města, drsnější, ale čisté prostředí této severozápadní části Českomoravské vrchoviny, vytváří podmínky pro spokojený život, příjemné a aktivní prožití volného času. 

POLOHA Ždírce

Město Ždírec nad Doubravou leží na úpatí Žďárských vrchů a Železných hor v nadmořské výšce 555 m n. m. Nachází se na hranicích Chráněné krajinné oblasti Železné hory a Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, na Českomoravském pomezí. Z jihu je chráněno Ranským masívem a ze severu Železnými horami.
Součástí města jsou místní části Nové Ransko, Horní Studenec, Nový Studenec, Údavy, Kohoutov, Benátky a Stružinec.

TURISTIKA

Několik tipů pro aktivní trávení volného času a podnikání výletů pro pěší a cykloturisty:
• Prameniště řeky Doubravy se nacházejí nad rybníkem Doubravník v Ranském masívu (7 km) a v okolí Malého Dářka.
• Kaňonovité údolí Doubravky s množstvím romantických zákoutí, příkrých srázů, jeskyní a vodopádů v Bílku (5km). Nejzajímavější a také nejdivočejší částí údolí je skalnatý kaňon-Koryto a mohutné peřeje-Velký vodopád.
• Nejvyšší vrchol Železných hor Vestec (668 m n.m.), nabízející výhled na celé Chotěbořsko (9km).
• Kostel sv.Václava s dřevěnou, šindelem krytou, zvonicí v Horním Studenci a renesanční zámek v Novém Studenci (3km).
• Rozsáhlé lesní porosty, ležící severním a východním směrem od města nabízejí ve vzdálenosti do patnácti kilometrů mnoho zajímavých tras k výletům jako rybník Januš, Hamerskou nádrž s nejstarší sypanou hrází v Čechách, Žákovu horu… Žákova hora (810 m n.m.)- druhý nejvyšší vrch v oblasti se zbytky bukojedlového pralesa. Od r. 1933 chráněné území, od r. 1990 statut národní přírodní rezervace. Oázou klidu je okolí Zalíbeného, Rychtářky a Kamenného vrchu se svým podhorským charakterem.
• Vyznavači vodních sportů mohou využít rekreační rybník Řeka (4 km), či vzdálenější Velké Dářko (9 km).
• Skanzeny v okolí - Veselý Kopec a Betlém v Hlinsku (10 km).
• Městem prochází 52 km dlouhá cyklotrasa 5127 z Radostína do Golčova Jeníkova, která kopíruje horní tok řeky Doubravy. V Radostíně navazuje na cyklotrasu 16 – Česko-moravská trasa a po trase na další cyklotrasy místního významu.
• Všechny hlavní turistické trasy jsou dobře značeny.
• Poutní areál Zelená hora u Ždáru nad Sázavou je na seznamu památek světového kulturního dědictví UNESCO (22 km).
• Muzeum Karla Havlíčka Borovského v Havlíčkově Borové (12 km)
• Žižkova mohyla – téměř 10 m vysoký památník, místo skonu legendárního vojevůdce (15 km)
• Ranská jezírka- malebná soustava lesních jezírek v jižních svazích Ranského Babylonu, přírodní rezervace, vyhlášená v r. 1990. Vznikla zaplavením prohlubní po těžbě železné rudy, výskyt chráněných rostlin a živočichů.
• Ransko- národní přírodní rezervace vyhlášená v r. 1997, rozsáhlý komplex rozmanitých lesních ekosystémů, výskyt chráněných rostlin a živočichů.
• Račín- přírodní památkou je mohutná lípa velkolistá s obvodem kmene 515 cm a výškou 20 m. Další přírodní zajímavostí je rybník Jordán uprostřed vsi s nádhernými barevnými lekníny.
• Polnička - vítá pěknou atrakcí malé turisty, hned u prvních domků na rozlehlé louce jezdí vláček s dětmi, dokonce i tunelem, dá se svézt na koni, jsou zde kolotoče a houpačky a pěknou náladu podbarvuje country hudba, to vše o víkendech (občerstvení: Saloon expres).
• Pamětní síň Jana Zrzavého v Krucemburku (3 km) byla pro veřejnost otevřena  8.6. 2002. Návštěvník se zde dozví řadu zajímavých informací z umělcova života a jeho vztahu ke Krucemburku, kde byl dle svého přání pohřben (hrob je u katolického kostela na náměstí Jana Zrzavého). V pamětní síni je bohatá obrazová dokumentace včetně reprodukcí některých významných děl Jana Zrzavého.

Město Ždírec nad Doubravou

Kraj: Vysočina
Okres: Havlíčkův Brod
Obec s rozšířenou působností: Chotěboř
Finanční úřad: Chotěboř
Katastrální úřad: Havlíčkův Brod
Policie: Policie ČR – Chotěboř

Základní údaje o městě k 1. 6. 2007

Celková výměra katastrálního území: 2673 ha (26,73 km2)
Průměrná nadmořská výška: 555 m n. m. (N. Studenec 490 m n. m., Benátky 605 m n. m.)
Počet obyvatel: 3.016
IČO: 00268542

Informace a spojení

Webové stránky: www.zdirec.cz
Městská knihovna a Informační centrum, Brodská 120
tel.: 569694620, e-mail: knihovna@zdirec.cz
Městský úřad, Školní 500
tel.: 569 694 483, e-mail: mesto@zdirec.cz

HISTORIE města Ždírec nad Doubravou

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1399. První osadníci přicházeli do těchto končin na pomezí Čech a Moravy již v době kolonizační, aby udržovali obchodní stezku zvanou Liběcká. Stezka byla významnou cestou spojující Čechy s Moravou - Brno s Čáslaví a dále Prahou. O tomto osídlení nejsou ovšem dochovány konkrétní písemné zprávy.
Obec byla do konce 2.světové války málo významným sídlem, kde žilo zhruba 800 obyvatel. Obživu zajišťovalo obyvatelstvu drobné zemědělství a tkalcovství. 9. května roku 1945 byla obec bombardována letadly Rudé armády. Většina domů v obci byla nálety bombardérů buď zničena, nebo poškozena. Také v důsledku této události vysídlila z obce bezprostředně po válce zhruba 1/4 obyvatel.

V poválečné obnově státu byly ve Ždírci podstatně rozšířeny původní tkalcovské dílny (Jeníček, Korejtko, Šedivý, Lacina), zvětšen a modernizován byl pilařský závod Lesního družstva obcí a Pujmanova strojírna. Nové pracovní příležitosti přispěly k tomu, že obyvatelé chudých horských chalup z okolních vsí začali stavět ve Ždírci nové rodinné domky. Postupně tak vznikl „na zelené louce“ nový Ždírec, pojmenovaný v roce 1951 „nad Doubravou“.

Velký rozvoj zaznamenala obec v období po 2. světové válce. V roce 1945 žilo v obci 600 obyvatel, v roce 1965 to bylo 1450 obyvatel, v roce 2005 více než 2900 obyvatel.

PŘÍRODA ve městě a okolí

Členitá krajina s přírodními i historickými zajímavostmi v okolí města, drsnější, ale čisté prostředí této severozápadní části Českomoravské vrchoviny, vytváří podmínky pro spokojený život, příjemné a aktivní prožití volného času. 

POLOHA Ždírce

Město Ždírec nad Doubravou leží na úpatí Žďárských vrchů a Železných hor v nadmořské výšce 555 m n. m. Nachází se na hranicích Chráněné krajinné oblasti Železné hory a Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, na Českomoravském pomezí. Z jihu je chráněno Ranským masívem a ze severu Železnými horami.
Součástí města jsou místní části Nové Ransko, Horní Studenec, Nový Studenec, Údavy, Kohoutov, Benátky a Stružinec.

TURISTIKA

Několik tipů pro aktivní trávení volného času a podnikání výletů pro pěší a cykloturisty:
• Prameniště řeky Doubravy se nacházejí nad rybníkem Doubravník v Ranském masívu (7 km) a v okolí Malého Dářka.
• Kaňonovité údolí Doubravky s množstvím romantických zákoutí, příkrých srázů, jeskyní a vodopádů v Bílku (5km). Nejzajímavější a také nejdivočejší částí údolí je skalnatý kaňon-Koryto a mohutné peřeje-Velký vodopád.
• Nejvyšší vrchol Železných hor Vestec (668 m n.m.), nabízející výhled na celé Chotěbořsko (9km).
• Kostel sv.Václava s dřevěnou, šindelem krytou, zvonicí v Horním Studenci a renesanční zámek v Novém Studenci (3km).
• Rozsáhlé lesní porosty, ležící severním a východním směrem od města nabízejí ve vzdálenosti do patnácti kilometrů mnoho zajímavých tras k výletům jako rybník Januš, Hamerskou nádrž s nejstarší sypanou hrází v Čechách, Žákovu horu… Žákova hora (810 m n.m.)- druhý nejvyšší vrch v oblasti se zbytky bukojedlového pralesa. Od r. 1933 chráněné území, od r. 1990 statut národní přírodní rezervace. Oázou klidu je okolí Zalíbeného, Rychtářky a Kamenného vrchu se svým podhorským charakterem.
• Vyznavači vodních sportů mohou využít rekreační rybník Řeka (4 km), či vzdálenější Velké Dářko (9 km).
• Skanzeny v okolí - Veselý Kopec a Betlém v Hlinsku (10 km).
• Městem prochází 52 km dlouhá cyklotrasa 5127 z Radostína do Golčova Jeníkova, která kopíruje horní tok řeky Doubravy. V Radostíně navazuje na cyklotrasu 16 – Česko-moravská trasa a po trase na další cyklotrasy místního významu.
• Všechny hlavní turistické trasy jsou dobře značeny.
• Poutní areál Zelená hora u Ždáru nad Sázavou je na seznamu památek světového kulturního dědictví UNESCO (22 km).
• Muzeum Karla Havlíčka Borovského v Havlíčkově Borové (12 km)
• Žižkova mohyla – téměř 10 m vysoký památník, místo skonu legendárního vojevůdce (15 km)
• Ranská jezírka- malebná soustava lesních jezírek v jižních svazích Ranského Babylonu, přírodní rezervace, vyhlášená v r. 1990. Vznikla zaplavením prohlubní po těžbě železné rudy, výskyt chráněných rostlin a živočichů.
• Ransko- národní přírodní rezervace vyhlášená v r. 1997, rozsáhlý komplex rozmanitých lesních ekosystémů, výskyt chráněných rostlin a živočichů.
• Račín- přírodní památkou je mohutná lípa velkolistá s obvodem kmene 515 cm a výškou 20 m. Další přírodní zajímavostí je rybník Jordán uprostřed vsi s nádhernými barevnými lekníny.
• Polnička - vítá pěknou atrakcí malé turisty, hned u prvních domků na rozlehlé louce jezdí vláček s dětmi, dokonce i tunelem, dá se svézt na koni, jsou zde kolotoče a houpačky a pěknou náladu podbarvuje country hudba, to vše o víkendech (občerstvení: Saloon expres).
• Pamětní síň Jana Zrzavého v Krucemburku (3 km) byla pro veřejnost otevřena  8.6. 2002. Návštěvník se zde dozví řadu zajímavých informací z umělcova života a jeho vztahu ke Krucemburku, kde byl dle svého přání pohřben (hrob je u katolického kostela na náměstí Jana Zrzavého). V pamětní síni je bohatá obrazová dokumentace včetně reprodukcí některých významných děl Jana Zrzavého.

 

25-08-2009