Menu
Městský úřad Velké Pavlovice Náměstí 9. května 40, 691 06  Velké Pavlovice tel: +420 519 428 101, e-mail: podatelna@velke-pavlovice.cz
Rozhledna - obrázek v záhlaví
Meruňky - obrázek v záhlaví
Víno - obrázek v záhlaví
Kostel - obrázek v záhlaví
Hody - obrázek v záhlaví
Sad - obrázek v záhlaví

Pomozte nám mapovat a chránit sysla obecného!

Sysel obecný je hlodavec z čeledi veverkovitých, který je původně vázaný na stepní prostředí. V minulosti patřil k běžným druhům nižších poloh, kde osídloval travnaté okraje cest, meze, kosené louky, pastviny, náspy a také porosty víceletých pícnin. Mnohdy byl dokonce tak hojný, že byl považován za polního škůdce.

V současné době je předmětem ochrany podle národní i evropské legislativy. Podle národní legislativy je řazen mezi zvláště chráněné živočichy a podle stupně ohrožení mezi druhy kriticky ohrožené (vyhláška č. 395/1992 Sb.). V evropských právních předpisech, konkrétně ve směrnici Rady Evropy 92/43/EEC, je sysel obecný uveden jako druh živočichů,  které vyžadují přísnou ochranu. Na území České republiky je uváděno pouze 28 lokalit, ve kterých byl sysel obecný v posledních letech zjištěn. Katastr našeho města je jednou z nich. Výskyt sysla obecného zde má roztroušený charakter. Doposud není zjištěno, o jak početnou kolonii syslí populace se jedná. 

Studenti našeho gymnázia a Gymnázia v Senici v rámci projektu „Poznáváme přírodu – poznáváme sebe“ si stanovili jako jeden z hlavních cílů podílet se na zmapování sysla obecného v  katastru Velké Pavlovice v místech, kde byl v posledních letech spatřen. Spolupracovat budou s pracovníky Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.

První mapování proběhne ve dnech 22. – 26. dubna (mapování dospělých jedinců), druhé ve dnech 7. – 11. července (mapování dospělých i mladých syslů) v  lokalitách Išperk, Bedříška, Francle, Stará hora, Novosády, Puštáře, Nové horky, Vejduň (Štarvicko), Bojanovsko, Kamence, Čechanzl, Nad Zahrady, Ostrovec a Padělek.

Vážení občané, chceme provést co nejpodrobnější mapování sysla obecného u nás.  Budeme rádi, když nám v tomto úkolu pomůžete a poskytnete nám cenné informace o jeho výskytu na vašem pozemku. Budeme mapovat nejen počet jedinců, které spatříme, ale i počet nor na pozemku.

 

Informace můžete volat na číslo telefonu:
519428245 (Gymnázium Velké Pavlovice – Ing. Jarmila Slámová, administrátor projektu), mobil 725324553 (Ing. Marie Šmídová, koordinátorka  projektu), mobil 733215775 (Stanislav Prát, odborný lektor projektu).
Informace můžete také poslat na e-mailové adresy:  sekretariat@velke-pavlovice.cz,  smi.mar@seznam.cz

Výsledky našeho mapování včetně vašich informací zpracujeme a seznámíme Vás s nimi na besedě s občany, kterou uskutečníme do 15. září 2014

 

Děkujeme za poskytnutí cenných informací.

    
     Ing. Marie Šmídová, koordinátorka projektu
„Poznáváme přírodu – poznáváme sebe“

 


 

Co víme o syslech:

Sysel má výrazně denní aktivitu a žije pospolitě v koloniích. Každý jedinec obývá noru, která má obvykle několik východů a může být i několik metrů dlouhá a metr hluboká. Sysel svou noru každoročně obnovuje a zvětšuje i počet jejích vchodů. Zde se ukrývá v případě nebezpečí, v noci a také v období zimního spánku.

Do zimního spánku upadají dospělé samice již v polovině srpna, o něco později je následují dospělí samci. Mláďata je za příznivého počasí možné pozorovat ještě počátkem října. Na rozdíl od křečků si sysli nevytvářejí žádné zásoby potravy. Během zimního spánku jsou proto odkázáni pouze na zásoby podkožního tuku, které si vytvářejí během léta a které mohou tvořit až jednu třetinu jejich tělesné hmotnosti. Ze zimního spánku se obvykle probouzejí v druhé polovině března.

Dva až tři týdny po probuzení nastává období páření. Následně po 24 dnech březosti rodí samice obvykle pět holých a slepých mláďat (počet mláďat může kolísat od 1 do 11). Mláďata poprvé opouštějí mateřskou noru v polovině června, tedy přibližně měsíc po svém narození.

V této době váží okolo 50 g, avšak do podzimu svou hmotnost až pětkrát zvýší. Pohlavně syslové dospívají po prvním přezimování.

Za potravu jim slouží semena, listy, květy i kořínky trav a bylin. Rádi loví drobný hmyz jako jsou saranče, kobylky, cvrčci a brouci. Nepohrdnou ani hrabošem.

 

Ilustrační foto

 

 

01-04-2014 PV