Menu
Městský úřad Velké Pavlovice Náměstí 9. května 40, 691 06  Velké Pavlovice tel: +420 519 428 101, e-mail: podatelna@velke-pavlovice.cz
Rozhledna - obrázek v záhlaví
Meruňky - obrázek v záhlaví
Víno - obrázek v záhlaví
Kostel - obrázek v záhlaví
Hody - obrázek v záhlaví
Sad - obrázek v záhlaví

Někdy je příjemné si jen tak vyjet na kochačku :-) ... říká cyklista a závodník Libor Pohanka

Není tomu dávno, kdy jsme návštěvníky webových stránek města Velké Pavlovice informovali o nebývalých úspěších silničního cyklisty Libora Pohanky z Rakvic, který závodí v barvách našeho města. Libor je od přírody méně sdílný jedinec a tak je celkem náročné jej pořádně vyzpovídat. Přesto se nám podařilo získat na serveru www.roadcycling.cz velmi zajímavý rozhovor, který Vám nyní přinášíme...

 

Rozhovor s Liborem Pohankou - závodníkem v silniční cyklistice

O rozhovor jsme tentokrát požádali jednoho jednatřicetiletého skromného kluka z Rakvic, z vesničky na jižní Moravě. Skromného svou povahou, ale rozhodně ne svými výkony. Už po pouhých třech rocích vážnějšího ježdění na kole se mu podařilo v loňském roce celkově zvítězit v prestižním amatérském seriálu silničních závodů – Moravském poháru v kategorii A. V časovce na amatérském mistrovství republiky v Milevsku obsadil 5. místo se ztrátou jedné minuty na tehdy excelentního Ondřeje Pávka, a to prakticky na normálním silničním kole jen s nástavci. Při svých fyzických parametrech – výšce 195 cm a váze 82 kg – je předurčen zejména pro časovky, ve kterých se mu také nejvíce daří. Ale naopak v rozporu se svou postavou je i výborným vrchařem a už nejednou svým ostrým strojovým tempem na špici balíku zničil soupeře v dlouhých těžkých stoupáních. Nadšený amatérský závodník hájící barvy svého zaměstnavatele ZAF Velosport Velké Pavlovice, který letos bude spolupracovat s týmem Etape Dukla Brno.

 

RC: Ahoj Libore. Mohl bys nám trochu popsat, jak jsi se vlastně dostal k cyklistice a jaké jsou tvoje cyklistické a sportovní začátky?

L. Pohanka: Zdar, sport dělám snad od základní školy, začal jsem s fotbalem. Zhruba ve 3. třídě jsem se začal zúčastňovat atletických závodů v běhu na 1500 m, tak 2 roky jsem běhal - pár závodů na okrese jsem vyhrál, trošku basket, prostě kluk z vesnice. Ke kolu jsem se dostal přes zaměstnání. Koupil jsem si nový krosový kolo. A když jsem jel jednou z práce, potkal jsem člověka, co mně ho prodával, a dali jsme se do řeči, že shání mechanika, tak jsem to zkusil. Předtím jsem moc zkušeností s kolem neměl. Vše jsem se učil. Do té doby jsem jezdil spíš jen trochu na krosce. Pak jsem omylem pro zákazníka objednal rám v jinačím barevném provedení a mně se líbil, tak jsem si nechal poskládat své první silniční kolo a pomalu začal jezdit. Trojpřevodník, SPD pedály, abych mohl v tretrách chodit. Postupně mě to chytilo a zůstalo mně jen to kolo.

RC: Jak dlouho už teda víc jezdíš na kole?

L. Pohanka: Na silničním kole od léta 2003, takže teď to bude 4 roky, co jsem začal víc jezdit.

RC: Zmiňoval ses o svém prvním silničním kole. Jaké to bylo?

L. Pohanka: Byl to Fort RO.7005 bílo-černý s výbavou Shimano Tiagra a trojpřevodníkem a Ritchey Comp výbavou. Mohl vážit tak 10,5 kg, pro mě to tenkrát byly velký peníze...

RC: Ale pokud si vzpomínám, už tehdy na tomto kole jsi vyhrál závod MP. Je to tak?

L. Pohanka: Jo, můj první vyhraný závod Moravskýho poháru byla časovka na Masnou horu, to jsem snad ještě neměl ani nástavce. Týden před tím jsem byl nachlazený a necítil jsem se dobře ...

RC: To byl tvůj první závodní rok?

L. Pohanka: Ano to byl můj první rok v Moravském poháru. Rok před tím jsem jel nultý ročník okolo Pálavy, ale jel jsem jen 30 km. Na 70 km jsem si netroufal a ještě ten den jsem měl hrát fotbalový zápas.

RC: Vrátíme se ještě k tomu materiálu. Jaké stroje jsi sedlal a sedláš po tom Fortu?

L. Pohanka: První silniční kolo byl již zmiňovaný fort RO.7005. Na rok 2005 jsem si pořídil Duratec R10 s výbavou Shimano Ultegra, to je supr závodní kolo. Letos jsem si pod stromeček nadělil rám Duratec Heroine. Jen se sedlem mám potíže, už jsem měl ale 4 a pořád mám otlačený zadek, možná je to i tím, že hodně točím.

RC: Jak jsi sám připomněl, je o tobě známo, že točíš neskutečně vysoké frekvence šlapání. Jaké teda? A máš k tomu nějaký zvláštní důvod?

L. Pohanka: Neřekl bych neskutečně, ale šlapu to, co mně vyhovuje, protože silově na to nemám a dlouho nevydržím, tak raději točím. Na Fortu jsem měl převodníky 50-42-30, přičemž většinou jsem jezdil 42 a na Duratecu R10 jsem měl compacty 50-38 a v zadu buď 12-23 nebo 12-25. Jen teď jsem zvědavý, na Heroinu musím mít 53 převodník, tak uvidíme letos jak to půjde.

RC: Máš měření kadence? Jakou tak jezdíš? Na rovině, do kopce, na časovce...

L. Pohanka: Ano měření kadence mám. Na rovině jsem zjistil, že mně vyhovuje asi tak 108, kopec podle toho co dovolí. Když to jde, tak těch 95 točím. Časovky podle profilu - na posledním mistráku amatérů v Milevsku mně tachometr ukázal průměrný točky 120 a to mně kluci strašili, že mně nebude stačit kazeta, že potřebuji 11tku, ale v závodě jsem měl 12tku snad jen 500 m. Musím točit, jak už nemůžu točit, tak vím, že mně dochází.

RC: Tak teď k těm závodům. Jaké jsou tvé nejvíc oblíbené a jaké naopak nejméně?

L. Pohanka: Oblíbený je většinou ten, kde se daří. Takže velmi příjemný je závod v Dukovanech (pozn. red.: Dukovanské okruhy tradičně v srpnu), kde jsem byl dvakrát druhý. I časovka na Masnou horu, tu jsem 2x vyhrál a loni byl druhý. Celkem mně jdou časovky do vrchu nebo zvlněné, tak kolem 15 km. Ne moc oblíbený je první závod MP v Nedvězí u Olomouce, loni jsem tam řachl ráfek. Jinak neoblíbený je spíš hnusný počasí, když prší a je zima.

RC: No nejvíc se ti daří v časovkách. Kolik jsi jich vlastně vyhrál?

L. Pohanka: Loni asi tři a v dalších třech jsem byl na bedně.

RC: A jakého výsledku si nejvíc ceníš? Je to celkové vítězství v loňském MP?

L. Pohanka: Určitě, i když někdo mně říkal, že to mám za účast, že jsem objel všechny závody. A ze závodů to je vítězství v etapáku v Žamberku, kde si myslím, že rozhodla časovka. Taky 4. místo na Rampušáku 2005, chybělo jen trochu, asi 3 km, abych se mohl pokusit o bednu, prostě mně došlo v posledním kopci.

RC: Dalo by se očekávat, že k tvým výsledkům povede propracovaný kvalitní trénink. Jak vlastně trénuješ? Máš nějakého trenéra, tréninkové plány, jezdíš podle tepů? Nebo jezdíš, jak tě napadne?

L. Pohanka: Trenéra nemám, jezdím podle sebe nebo jak trochu poradí zkušenější kluci. Pulsmetr mám, ale podle něj spíš běhám, trénink v zimě, ale jen tak přibližně, že bych kvůli tomu zvolnil, abych držel nějakou hranici, tak to asi ne. Jen na podzim v roce 2005 jsem byl na sportovním vyšetření u velodromu v Brně. Tam mně paní doktorka poradila s doplňkovou výživou a určila mně nějaké cviky na zpevnění – břicho, záda, ruce.

RC: Kolik toho tak za rok natrénuješ? A jaké doplňkové sporty kromě cyklistiky ještě děláš?

L. Pohanka: V roce 2005 jsem měl najeto 18000 km, v roce 2006 20000 km. Přes zimu, zhruba od půli listopadu, chodím 2x týdně běhat cca 9 km. V únoru jsem to prodloužil na 12 km s kopcem. Hraju basket a tak 1x za měsíc jdu na spinning, tam se většinou úplně zruším :-). Když je v zimě led, tak i rád bruslím.

RC: To jsou velmi slušný dávky. To se nabízí otázka - proč? Neboli, co se ti na cyklistice nejvíc líbí, co tě k ní tolik přitahuje, že se jí takto intenzivně věnuješ?

L. Pohanka: Proč? Asi, že se celkem daří, jsu zvyklý na pohyb a sport a jedeš si sám za sebe, nikdo tě nebuzeruje jako třeba na fotbale. A co jiného bych dělal? Někdy je příjemné si jen tak vyjet na kochačku :-).

RC: Tak teď zabrousíme trochu mimo cyklistiku. Co nějaké další zájmy a oblíbené činnosti mimo sport? Když už jsi z té jižní Moravy, co víno, zpěv, tanec a ženy?

L. Pohanka: Mimo sport...moc toho není, snad nějaká knížka - detektivka, TV, kino. Jinak alkohol nepiju a do společnosti moc nechodím...

RC: Oblíbený film, seriál?

L. Pohanka: Filmy česká klasika Vesničko má středisková apod., seriál Simpsnovi.

RC: A poslední otázka. Plány a cíle do budoucna - cyklistické i třeba jiné...

L. Pohanka: Zkusit nějaký závod s našimi nejlepšími, i když vím, že úspěch by bylo dojet a jinak moc plánovat neumím...brát, jak to přijde...

RC: Díky za rozhovor a hodně štěstí v cyklistice i jinde.

06-07-2009