„Měl jsem rád pár písní, v nich jsem žil,
cesty toulavý, ty, o kterých jsem snil.
S vlídnou tmou, když v létě kraj šel spát,
poznal jsem, že tenhle svět mám rád.
Bez řečí jsem každou práci vzal
a měl problémy, že málem jsem to vzdal.
Pokaždé jsem vstal a zkoušel jít
pro tu čest, že směl jsem s vámi žít.
Měl jsem rád stín stromů, říční proud,
štíty hor, co nejdou překlenout.
Krásnější svět vůbec nehledám,
to řeknu vám tam u nebeských bran…“
I slova této písně vystihují život Jožky Veverky. Žil život, ve kterém se prolínala práce s osobním a osobní s pracovním životem.
Kdykoliv budeme procházet naším městečkem a jeho okolím „s otevřenýma očima“, půjdeme i po stopách jeho působení, které zůstanou v naší historii. Jako věčný obraz v zrcadle času nám budou připomínat především to krásné, co jsme s ním prožili, ale všechno velké i dobré, co vykonal.
Architektura městečka je významně poznamenána jeho myšlenkami, stál u zrodu mnoha významných staveb…, bylo jich velmi mnoho, vzpomenu jen některé z nich: rekonstrukce budovy radnice a náměstí, kaple sv. Urbana, rozhledna Slunečná, rybářská bašta na břehu rybníka, stezka 10 zastavení v kraji vína a meruněk, vinařská ulička Pod Starou Horou a její sklepy vystavěné v duchu netradičního pojetí moderní architektury, Ekocentrum Trkmanka, Vinné sklepy Františka Lotrinského, úpravy veřejných prostranství a zeleně.
Byl studnicí skvělých nápadů a dobrou duší při organizaci mnoha kulturních akcí pořádaných městem. V našich myslích zůstanou navždy milá přátelská setkání při pohárku vína, „budeš nám chybět, kamaráde…“
A jeho muzikantský svět…, „pojď dál a zpívej a se mnou se dívej, jak stárne svět a my stárnem s ním. Mám stále rád, co rád měl jsem dříve, jen teď možná líp už to vím“, ... ten zůstane navždy nerozlučně spojen s jeho láskou ke country hudbě a country skupině COLORADO.
Zlá, neúprosná nemoc přetrhala jeho životní pouť. Bezmocný proti osudu, sklonil se před majestátem smrti a vydal se na poslední cestu „k nebeským branám…“, bylo tomu dne 22. července 2020, ve věku 70 let.
Lidské hoře nezastavíš. Pokorně se mu pokloníš v úctě k člověku, který žil bohatý a plodný život, obklopen láskou své rodiny a nejbližších přátel.
Zůstává zde jen to, co bylo vykonáno a v našich myslích vzpomínky, jež nezaniknou a budou nám vracet obraz člověka, který žil mezi námi. A naše upřímné poděkování za všechno krásné a dobré, co Jožka ve svém životě vykonal, za pěkné přátelství jednoho z nás, za vše, čím se přičinil o to, aby život v našem městečku byl šťastnější a krásnější…
S úctou jeho památce
Dagmar Švástová
Město Velké Pavlovice
22.7.2020