Paměť je schopnost, zjednodušeně řečeno mozku, uchovávat a využívat informace o předchozích zkušenostech. Součástí je proces vštípení informace, její uchování a následné vybavení. Postupně a zvláště při nepoužívání informací, dochází k jejich zapomínání. Zapomínání samo o sobě není při dnešním uspěchaném stylu života nic neobvyklého. A ne každé zapomínání je tak obtíží. Mozek některé informace ukládá a jiné vypouští, aby se nezahltil. Obtíže nastávají, když se neukládají věci, které si pamatovat potřebujeme.
Pokud se projevují časté výpadky paměti, je vhodné vyhledat praktického lékaře, který udělá krátké diagnostické šetření a případně Vás odešle k dalším odborníků (typicky neurolog, psychiatr). Pomoc je dobré vyhledat, pokud je člověku nad 60 let a pokud je jeho zapomínání tak intenzivní, že je to nápadné jeho okolí (nejčastěji rodině). Co je dobré vědět je, že potíže s pamětí mohou souviset se stresem, neřešenou cukrovkou, potížemi se štítnou žlázou nebo neléčeným vysokým tlakem a třeba také depresí.
Nyní se pojďme zaměřit na to, čím naopak paměť můžeme trénovat. Mozek totiž funguje podobně jako sval a tak ho tréninkem lze stimulovat a cvičit. Jsou to různé aktivity spojené často spíše s dětským věkem, lze je dělat ale v jakémkoli věku. Je to hraní pexesa, křížovky, puzzle, jsou to hry na vybavování slov, slyšeného nebo viděného, opakování pohybových sestav (a celkově pohyb, cvičení, tanec), A-Z kvíz a mnohé další aktivity. Nejvíce je v souvislosti s pamětí podporováno celoživotní vzdělávání, tedy třeba využití možnosti vstupu do univerzity třetího věku, učení se jazykům nebo na hudební nástroj. Nikdy není pozdě začít nebo oprášit to, co bylo dlouho nepoužíváno.
V souvislosti s duševním zdravím je dobré zmínit to, že existují hormony štěstí, které si můžeme do těla dodávat běžnými aktivitami během dne jako je procházka, pohlazení zvířecího kamaráda, smích, vyhledávání ideálně slunečního světla, nebo třeba dát si kousek kvalitní čokolád a mnoho dalších možností. Velký vliv na podporu duševní pohody má i vděčnost, někdy i za drobnosti, stejně tak jako to, když si do života přinášíme drobné radosti a vnímáme je. Důležité je také nedusit v sobě své emoce a vnímat i své potřeby a vyjadřovat je, být sám k sobě laskavý. Ve společnosti, nejen médii, je podporována tzv. hra se strachem, což zvyšuje hladinu stresových hormonů a také úzkost mezi lidmi. Nenechme se tedy tímto pohltit. Pokud se dlouhodobě necítíme dobře, je opět dobré nebát se a vyhledat odbornou péči, její síť je široká.
Obecně vše, co se řeší včas, je lepší a to v oblasti duševního zdraví i paměti.
O tomto a mnohém dalším byl workshop s názvem Trénink mozku, paměti a podpora duševního zdraví v seniorském věku. Zúčastnilo se ho přes pět desítek seniorů, kteří fungovali jako úžasná skupina. Mohu mluvit za sebe, když řeknu, že jsme si tento společný čas příjemně užili a vyjádřím vděčnost za to, jak se skvěle zapojovali do všech aktivit. Ještě jednou i touto cestou jim za to děkuji.
Dovolím si zde odpovědět i na dotaz, co padl v závěru této akce: To, co v životě a přes den zažíváme, se zpravidla dostává do trvalé paměti a sny jsou pak vedlejším produktem tohoto procesu. Jednoduše to znamená, že do snů se nám dostávají události, lidé, situace z našeho života, které jsme prožili v různých spojitostech, příbězích.
Přeji všem mnoho drobných radostí do každého dne.
Akce pro seniory * Jak lze trénovat paměť (nejen) s seniorském věku
Text: Jana Pláteníková (psycholog a speciální pedagog) / Foto: Oldřich Otáhal / 22.2.2024