V páteční podvečer dne 15. února 2008 jste měli možnost navštívit v aule velkopavlovického gymnázia zajímavou besedu s promítáním diapozitivů známého šumavského fotografa, rodáka z Vimpeka, pana Vladislava Hoška. Ten se zde představil nejen jako výtečný fotograf, ale i jako výborný vypravěč a člověk, který umí přirozeně upoutat pozornost svých posluchačů a předat jim nenásilnou formou spousty nových poznatků, vědomostí a postřehů, jež čerpá ze svých autentických zážitků protkaných notnou dávkou adrenalinu, ale i romantiky a nostalgie.
Hlavním tématem besedy byl Nepál a třicetidenní putování, neboli trek, pod střechou světa Mt. Everestem s výhledy na pět „osmitisícovek“ - Cho Oyu, Mt. Everest, Lhotse, Lhotse Shar a Makalu. Cesta nás provedla kontroverzní zemí, zemí plnou extrémů a to jak v pozitivním tak i negativním slova smyslu.
Na jedné straně je Nepál stát hospodařící na hranici bídy. Pojem hygiena zde snad ani neexistuje, spousta lidí je negramotných a celoživotní jídelníček obyvatel žijících ve vysokých horách se skládá z minimálního počtu položek, kterým vévodí rýže a čočka. Díky řídkému vzduchu, vysokému UV záření ve třech a pěti tisících metrech nad mořem a špatné výživě se zde lidé dožívají v průměru pouhých 50 až 55 let.
Na straně druhé je Nepál zemí kouzelnou, pohádkovou - zemí, která nenechá nikoho chladného a lehce a přirozeně si podmaní i ty nejzatvrzelejší materialisty. Pohledy vzhůru k ohromným horám s věčně zamrzlými vysokými ledovými štíty v člověku až tají dech a staví jej tak na dosah ruky samotnému nebi. Celá krajina je poseta malými vesničkami, buddhistickými kláštery, všudypřítomné jsou pestrobarevné silonové vlaječky s modlitbami, které zde rozvěšují a obnovují mniši. Náboženství je zde velmi hluboce zakořeněno, možná proto, že tu mají lidé opravdu k Bohu blíže…
I samotné již zmíněné nepálské vesnice a osady jsou jeden velký extrém – na jedné straně bída, na druhé straně najdete i ve výšce 3.000 metrů nad mořem internetovou kavárnu. Dalším extrémem je samotná příroda a její neskutečné výkyvy – v noci -20°C, ve dne +20°C, natrhat si můžete svěží rudě rozkvetlé rododendrony a zakrslé kosatce a současně pozvednout zraky a pohlédnout ku osmitisícovým ledovcům. Nevyzpytatelné jsou v těchto místech i klimatické podmínky. Ačkoliv se zde výpravy pohybují v tisících metrech nad mořem, bojují turisté často přes den s vážnými popáleninami kůže, v noci pak s omrzlinami. Zkrátka a dobře, kvalitní vybavení se nesmí v žádném případě podcenit, což několikrát sám Hošek při svém vyprávění zdůraznil. Samozřejmostí pro vysokohorskou turistiku je také výborná fyzická, ale psychická kondice, schopnost reálného uvažování, zbytečné nepřeceňování sil a disciplinované řízení se pokyny místních šerpů.
Zvláštní kapitolou celé besedy byly samozřejmě promítané diapozitivy, které byly jedním slovem úžasné. Svým vysokým uměleckým dojmem potvrdily talent a obrovský kus práce autora Vladislava Hoška. Ten dokázal, že je nevyčerpatelnou studnicí nápaditých témat snímků a citlivého kompozičního řešení. Výborná byla především technická úroveň fotografií. Ty byly díky náročným vysokohorským podmínkám pořizovány většinou ze stativu a za pomoci speciálních teleobjektivů.
Panu Hoškovi i firmě ZAF velosport, která tuto besedu zprostředkovala,
velmi děkujeme za krásně strávený večer a těšíme se na další přislíbené setkání.
Více informací o fotografu Vladislavu Hoškovi najdete na - http://fotohosek.wochenendhaus.cz/
Z besedy ...
|
Šumava panoramatická |
Modlitební vlaječky |
Poutavé vyprávění |
Na padesát přítomných |
;)
;)
;)
;)
Foto: © 2008 Karolína Bártová