6. říjen 2026
V sobotu 3. října 2026 byla na budově místního dobrovolného hasičského sboru, tzv. „Domečku“, slavnostně odhalena pamětní deska věnovaná Stanislavu Vrbovi, náčelníkovi hasičské župy Hustopečské č. 26 a dlouholetému členu Sboru dobrovolných hasičů ve Velkých Pavlovicích.
Stanislav Vrba se narodil 7. května 1883 v Budečku, dnes Budětsku, na Litovelsku. Do Velkých Pavlovic přišel ještě před první světovou válkou. Povoláním byl kominický mistr a právě zde si založil živnost, koupil dům a začal jej postupně rekonstruovat. Dodnes se domu i přilehlé ulici říká „U Vrbů“. Vedle své živnosti se aktivně zapojil také do spolkového života a stal se členem místního sboru dobrovolných hasičů.
Jeho život však výrazně poznamenala první světová válka. Stejně jako řada dalších mužů byl odveden do armády a nastoupil k 16. praporu polních myslivců. Dne 6. září 1914 padl do zajetí a téměř tři roky strávil v zajateckých táborech. V srpnu 1917 vstoupil do československých legií, kde byl zařazen ke 3. rotě 10. střeleckého pluku. S ním se účastnil bojů a následného ústupu podél Transsibiřské magistrály.
V roce 1920 se Stanislav Vrba spolu se svým plukem vydal z Vladivostoku na cestu zpět do vlasti. Dne 1. června 1920 vyplula z Vladivostoku americká nákladní loď USS Edellyn, na jejíž palubě byl mezi legionáři také četař Stanislav Vrba. Přes Terst se v srpnu téhož roku vrátil do Brna a 10. srpna 1920 opustil legie. Za své válečné působení obdržel několik vyznamenání, mezi nimi také Řád sokola s meči – Štefánikův řád, udělovaný za přímé nasazení v boji.
Po návratu do Velkých Pavlovic se naplno věnoval hasičství a spolkovému životu. U místního sboru působil jako velitel a vzdělavatel, později také jako samaritán a člen technického výboru hasičské župy. Pravidelně se účastnil odborných seminářů a školení pořádaných Moravskou zemskou hasičskou jednotou v Brně. Organizoval hasičská cvičení, věnoval se prevenci a aktivně přispíval k rozvoji hasičského hnutí v regionu.
Významnou stopu zanechal také v historii samotného velkopavlovického sboru. Manželé Vrbovi se zasloužili o vznik hasičského praporu, jehož zhotovení zařídili a následně jej darovali sboru. Manželka Stanislava Vrby se proto stala matkou praporu. Rodina Vrbových měla podle dochovaných vzpomínek a zápisků zásluhu také na vzniku Sboru dobrovolných hasičů v Hustopečích.
Ve třicátých letech byl Stanislav Vrba v širokém okolí známou osobností. Lidé si jej pamatovali především pro jeho vstřícnost, ochotu pomoci a obětavost. V roce 1933, kdy oslavil padesáté narozeniny a zároveň již působil jako náčelník hasičské župy, mu gratulovaly také okolní hasičské sbory. Některá z těchto blahopřání se dochovala až do dnešních dnů.
Jeho životní cesta se však nečekaně uzavřela o pouhé tři roky později. Stanislav Vrba zemřel náhle 1. října 1936 ve věku 53 let. Jeho poslední rozloučení se stalo mimořádnou událostí. Do Velkých Pavlovic dorazilo téměř 1 000 uniformovaných hasičů, čestnou stráž vytvořilo vojsko, hrála vojenská kapela a legionáři nesli jeho vyznamenání. Tak velká účast byla výrazem úcty, kterou si Stanislav Vrba během svého života mezi hasiči i širokou veřejností získal.
Pamětní deska odhalená na budově hasičského „Domečku“ tak není jen připomínkou jednoho člověka. Je poděkováním a poctou celé generaci hasičů, kteří před desítkami let věnovali svůj čas, energii a schopnosti službě druhým. Stanislav Vrba patřil k těm, kteří svým osobním nasazením pomáhali budovat základy hasičského hnutí, z nichž mohou čerpat další generace dodnes.
Jeho životní příběh spojuje Velké Pavlovice, dobrovolné hasičství, první světovou válku, československé legie i poválečný rozvoj hasičských sborů na jižní Moravě. Především však připomíná člověka, který byl ochotný pomáhat druhým a který se výrazně zapsal do historie hasičstva v našem regionu.
A právě proto je dobře, že jeho jméno nyní zůstane trvale připomenuto na místě, které je s velkopavlovickými hasiči nerozlučně spjato.
Čest památce Stanislava Vrby.
Fotogalerii ze slavnostního odhalení pamětní desky * otevřete kliknutím ZDE (ZONERAMA)
Text: Jiří Svoboda, vedoucí OORHiM / Foto: Michaela Schäferová / 6.10.2026
