17. červenec 2026
V těchto dnech se mi podařilo vyfotografovat celou rodinku žluv hajních – samečka, samičku i dvě letošní mláďata. Ptáci si s oblibou pochutnávali na zralých bobulích rakytníku, které je pravidelně přilákávaly.
Fotografování nebylo jednoduché. Žluvy jsou velmi plaché a opatrné, proto jsem je dva dny trpělivě pozorovala a fotografovala z úkrytu, než se podařilo zachytit všechny členy rodiny.
Nejprve přilétal hodovat sameček. Samička se první den ukázala jen jednou, navíc na odvrácené straně keře, takže se mi ji nepodařilo vyfotografovat. Protože jsem si přála mít na snímcích oba rodiče, vrátila jsem se na stejné místo i druhý den dopoledne. Už to vypadalo, že samička nepřiletí, ale po dvou hodinách čekání v nepříliš pohodlné pozici se na mě přece jen usmálo štěstí.
Najednou se u rakytníku objevilo hned několik žluv. Nejprve jsem byla přesvědčená, že vidím samečka a několik samiček. Až doma při prohlížení fotografií na monitoru a jejich velkém zvětšení mi došlo, že jde o rodinku – samečka, samičku a dvě letošní mláďata. Mladé žluvy jsou totiž zbarvené velmi podobně jako samička a na první pohled se od ní jen obtížně rozlišují.
Zajímavostí je, že dospělé žluvy mají nápadný oranžovočervený zobák, zatímco u letošních mláďat je zobák ještě tmavý a svou výraznou barvu získává až postupně. Jejich hlas trochu připomíná kosa, ale je kratší a jemnější. Kromě krásného flétnového zpěvu vydávají také drsnější, až krákavé zvuky. Přestože se jejich zpěv v létě často rozléhá krajinou, spatřit žluvu hajní bývá opravdovým štěstím.
Rodinka žluvy hajní ve fotogalerii * otevřete kliiknutím ZDE (ZONERAMA)
Text a foto: Jana Vondrová / 17.7.2026
