9. únor 2026
Světlo je tichým architektem našich prožitků. Má neobyčejnou schopnost formovat prostor, diktovat náladu a násobit umělecký dojem. Dokáže jitřit emoce, působit jako silný symbol duchovní čistoty a zároveň sloužit jako precizní nástroj pro zvýraznění i těch nejjemnějších detailů. O této fascinující proměně se nyní mohou na vlastní oči přesvědčit návštěvníci a věřící v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Velkých Pavlovicích.
Barokní krása v novém světle
Začátkem února letošního roku došlo v interiéru kostela k významnému kroku – tamní barokní oltářní obraz byl po dlouhých letech, kdy setrvával v šeru, nasvícen. Výsledek je dechberoucí. Technika, která citlivě pracuje s úhly dopadu světla, nechává vyniknout hloubce barev a kompozici, jež byla dříve pro běžné oko částečně skrytá. Je to nádhera, která se doslova dostává pod kůži.
Dar kněžny a dílo „Božího malíře“
Historie tohoto díla je stejně fascinující jako jeho nová podoba. Oltářní obraz věnovala kostelu Marie Antonie, kněžna z Lichtenštejna. Autorství plátna je připisováno baroknímu malíři a jezuitovi Ignáci Raabovi (1715–1787). Raab byl známý svým hlubokým náboženským přesvědčením, které se promítalo i do jeho pracovních zvyklostí. Svá díla zásadně nepodepisoval. Raab věřil, že pravým tvůrcem je Bůh, který mu propůjčil nadání, a on je pouze nástrojem k jeho oslavě.
Pozvání k tichému zastavení
Nové osvětlení není jen technickým vylepšením interiéru; je to pozvánka k zastavení v dnešní uspěchané době. Světlo dopadající na Raabovo dílo vytváří atmosféru, která vybízí k modlitbě a obdivu k umění našich předků.
„Přijďte se nechat unést hrou světla a stínu, která vdechla oltáři nový život.“
Fotogalerii osvětleného oltáře * otevřete klinutím ZDE (ZONERAMA)
Text: Karolína Bártová a Věra Procingerová / Foto: Oldřich Otáhal / 9.2.2026
