Menu
Městský úřad Velké Pavlovice Náměstí 9. května 700/40, 691 06  Velké Pavlovice tel: +420 519 428 101, e-mail: podatelna@velke-pavlovice.cz
Rozhledna - obrázek v záhlaví
Meruňky - obrázek v záhlaví
Víno - obrázek v záhlaví
Kostel - obrázek v záhlaví
Hody - obrázek v záhlaví
Sad - obrázek v záhlaví

Jak se více nespalo, než spalo v knihovně aneb Reportáž psaná na oháňce

PÁTEK

17:15 * Přípravy na Noc s Andersenem vrcholí. Začínám panikařit z představy 21 dětí, co se mnou budou spát v knihovně. Naštěstí přichází Martina Handlová, bývalá družinářka, která mi bude pomáhat a která se na děti moc těší a nebojí se. Aspoň, že ona ne.

17:30 * Půl hodiny do vypuknutí. Začínají se trousit první nocležníci - ti, co nespí v knihovně poprvé a ví, že čím dřív přijdeš, tím lepší urveš místo na nocleh. Při pohledu na některá objemná zavazadla se opatrně ptám, zda tam pašují i sourozence nebo si je rodiče vyzvednout až další víkend. Uklidní mě odpověď, že tam „mají jen ty nejnutnější věci“.

17:45 * Plyšový pes Baryk vítá děti na pultu. Lepím dětem štítky se jménem, aby se navzájem poznaly (a hlavně abych já věděla, kdo je kdo). Rodiče se hodí leda tak na nafouknutí karimatky, žádné velké rozloučení se nekoná, aspoň ne ze strany dětí.

18:05 * Ze zadní části knihovny je noclehárna, přes spacáky není vidět podlaha. A máme první úraz v podobě srážky čela s regálem. To nám to dobře začíná, a to rodiče odešli ani ne před pár minutami.

18:10 * Děti nadšeně řádí, snažím se je překřičet a přivítat je v knihovně. Martina hvízdne na prsty a je klid. Takto se pozná profík pedagog od vyplašené knihovnice.

18:15 * Po přivítání představím i mou maličkosti (doslova) i knihu Já Baryk od Františka Nepila, která je tématem dnešního večera.

18:20 * Povídáme si, jak vlastně kniha vzniká a co je nakladatelství. Pak děti rozdělené do týmů soutěží, kdo dřív najde 5 knih z různých nakladatelství. Zvládly to neskutečně rychle a přitom nelítaly knihy z regálů. První překvapení toho dne.

18:30 * Skládáme origami albatrose. Děti už ví, že je to nejen pták, ale i nakladatelství. „Jsme jak na výtvarce v Japonsku“, podotknou u toho vtipně nejstarší kluci.

19:00 * Na večeři si děti samy připravují tousty, někteří experimentují a pár jich má náplň mezi chleby vysokou, že by bylo potřeba na toustovač sednout, abych ho dovřela. Jak vytáhneme Nutellu, oči se jim rozzáří, ale když přísně hlásím: „Ale s Nutellou jen jeden!“, oči už nezáří. Jenže stojím zády a co oči nevidí, to srdce nebolí, že.

19:40 * Nadšeně dětem líčím, že teď budeme tvořit... Několik nejmenších děti mi hlásí, že už chtějí jít spát! Propadám panice: „Cože v půl 8?“ Tak jim odevzdaně pustíme na televizi jeden díl zfilmovaného Baryka. Ten o měsíci březnu, pořádek musí být.

19:50 * Chuť na spaní je pryč, když zjistí, že bude večerní bojovka na dvorku s baterkami. Takhle rychle jsem ještě děti neviděla se obléct. Snad to bylo do jejich vlastních bund.

20:00 * Bojovka začíná. Máme čtyři týmy dětí, ze kterých vyrazí vždy jeden z týmu s baterkou na tmavý dvorek hledat obrázek se zvířetem. Musí postupně najít všech dvanáct zvířat, se kterými se Baryk spřátelí. Lítají mezi dvorkem a knihovnou jak splašené světlušky, ale řvou nadšením! A hlavně se v týmu navzájem skvěle povzbuzují. Vzdávám pokusy je u toho fotit, mám z nich jen šmouhy.

21:00 * Kluci i holky se dobrovolně zavrtaly do spacáků a já si naivně myslím, že brzy usnou. Čteme jim s Martinou na střídačku kapitoly z knihy. Všude je zhasnuto, svítíme jen do knihy čelovkou, aby se jim lépe usínalo. Ne že by to k něčemu bylo.

21:20 * Čtení doprovází šustění a křupání. Není vidět, ale jde slyšet, že pár děti vytáhlo křečkovské zásoby dobrůtek, asi aby do rána nepadly hlady. Co nezdravého to vlastně bylo, zjistím až při úklidu v sobotu.

21:50 * Dobrá zpráva: usnuly první dvě holky, ta špatná: jsou to bohužel ty dvě nejstarší, moje pomocnice z druhého stupně. Jak by řekl páníček z Baryka: „Hromdoškopků!“

22:00 * Přišel čas vylézání ze spacáků a požadavků na záchod a pití. Jako bych se jich na to neptala, než zalehly. „To se nám ale ještě nechtělo, paní učitelko!“ (Zase jsem paní učitelka, ale po dvacáté už je neopravuji). U WC se tvoří fronta, kdyby si aspoň daly na bosé nohy přezůvky...

22:10 * Děti vytahují těžší kalibr: „Když nám se ale vůbec nechce spát!“ Martina jim vypráví pohádku, já v duchu zvažuji, zda mi projde návrh dělat Noc s Andersenem v intervalu přestupného roku.

22:50 * Část nocležníků už spí, dvě tělíčka musím vrátit zpět na karimatku. Zbytek nespáčů si šušká, hihňá se, někdo si stěžuje, že někdo jiný chrápe.

23:30 * Asi třetina dětí ještě nespí, stále se trousí na záchod, nejlépe v trojicích. Prý je to i tentokrát, potřetí, fakt nutný! A já si zapisuji do hlavy poučení pro příště – pití schovat nejpozději v osm.

23:45 * Někdo klepal. Aspoň podle dvou posledních nespících děti, a to na dveře, co vedou dozadu do skladu. Vysvětluji, že tam opravdu nikdo není a návštěvy že by přišly hlavními dveřmi. A že je vrátím rodičům rovnou v pyžamu, jestli okamžitě nezalehnou.

00:00 * Zabralo to. Má poslední kontrola s čelovkou, opatrně našlapuji mezi spacáky, abych na někoho nedupla. Divím se, že si navzájem nezlomily nohy, jak se přes sebe trousily na záchod. Všichni spí, konečně! Je čas vyrobit nocležníkům překvapení na doma – zalaminovanou společnou fotku.

SOBOTA 

5:45 * Budí mě špitání pár dětských hlásků. Vážně tak brzy?! V polospánku nakouknu do zadní části knihovny a potichu se ptám: „Kdopak to je už vzhůru?“ V ten moment, fakt jak na povel, se všech jednadvacet tělíček vymrští ze spacáku do sedu! Neskutečné, jsou vzhůru všichni! Až se vzpamatuji, říkám si, že toho aspoň hodně stihneme.

6:00 * Děti se tak těší, že už jsou všechny převlečené z pyžama i po ranní hygieně (možná). Usedáme ke společné snídani, toustuji obouruč a dovoluji natřít Nutellu na víc, než jeden toust. Získávám tak plusové body.

6:20 * Cvičme v rytme s Harry Potterem i Star Wars. Děti si měly najít nějakou knihu a s tou jsme si daly rozcvičku. Přežily to knihy i děti, což bylo vzhledem k jejich rozestupům dost překvapivé.

6:30 * Píšeme pohlednice z Noci s Andersenem. Místní pošťačky budou mít radost, bude to asi místy krapet detektivní práce.

6:40 * Děti si na tašku dělají motiv pejska podle šablony. Fantazii se meze nekladou, takže co taška, to originál. Taška přijde vhod i při odchodu, dostanou do ní proviant v podobě knihy, oplatku a společné fotografie v pyžamu.

7:30 * Přichází překvapení pro děti v podobě pana Dvořáka, který nocležníkům jako o život maluje psí tlapky na dětské ručky.

7:40 * Abychom měly památku na Noc i v knihovně, tvoříme na nástěnku koláž na 4 roční období. Děti rozdělené do skupinek jaro, léto, podzim a zima malují, vystřihují a lepí jak o život. A u toho vzpomínají, co do kterého období vlastně patří.

8:45 * Začínají se objevovat rodiče, vypadají odpočatě (na rozdíl ode mě). Děti jim nadšeně líčí, co všechno dělaly a prožily a společně hledají všechny jejich věci roztroušené po knihovně. Stejně je nenašly všechny, ztráty a nálezy hlásí po akci 3 kusy.

9:30 * V knihovně je binec, ale ticho a žádné dítě. Těším se domů na svého jedináčka – je najednou tak tichý, malý a tak... jeden!

PONDĚLÍ

8:00 * Je čas poděkovat...
* Mým prvním dětským spáčům, že byli tak skvělí, nadšení a tak moc úžasní. Nikdy na ně nezapomenu!
* Spolku Domino při ZŠ, který nám poskytl štědrý finanční dar na stravu pro tělo i pro duši (jídlo a knihy pro děti).
* Panu Dvořákovi, že si v sobotu dobrovolně přivstal, aby mohl malovat dětem psí tlapky.
* A především mým pomocníkům, bez kterých bych to nezvládla: Martině Handlové a mé kolegyni Karolíně Bártové, které se mnou a dětmi byly v pátek a Jirkovi Sadílkovi, jež se zjevil na pomoc v sobotu ráno. A jeho ženě Evě, která ho nejen poslala, ale byla mi bezednou studnicí nápadů a tipů, co s dětmi dělat.

Městská knihovna * NOC S ANDERSENEM 2019

Text: Lucie Gawlová, knihovnice Městské knihovny Velké Pavlovice / Foto: Karolína Bártová & Lucie Gawlová / 1.4.2019