Menu
Městský úřad Velké Pavlovice Náměstí 9. května 40, 691 06  Velké Pavlovice tel: +420 519 428 101, e-mail: podatelna@velke-pavlovice.cz
Rozhledna - obrázek v záhlaví
Meruňky - obrázek v záhlaví
Víno - obrázek v záhlaví
Kostel - obrázek v záhlaví
Hody - obrázek v záhlaví
Sad - obrázek v záhlaví

Odrůdy révy vinné


FRANKOVKA

170573Jinak též Neskoré pozdní, Pozdní černé, Černé starosvětské (Morava), Čierný Zierfandler (Slovensko), Limberger blauer, Blaufränkisch (Německo). Její původ není přesně znám. Podle všeho se zdá, že tato odrůda byla více rozšiřována teprve od poloviny 18. století, a to hlavně z Rakouska (okolí Vöslau, kde se hojně pěstuje společně s Portugalským modrým) a z Německa. Velmi rozšířena je také v Maďarsku. Je to odrůda poněkud pozdní,raší brzy a roste bujně, vyžaduje proto půdy hluboké, teplé, bohaté živinami a v dost chráněné, suché, svahové poloze. Snáší i vyšší obsah vápna v půdě.Často bývá zcelována s Portugalským modrým, nebo Svatovavřineckým, čímž se získávají velmi chutné a harmonické směsi (Slovácký granát). Vzrůst Frankovky je bujný, listy jsou velké s hlubokými zářezy. Na podzim se drží dlouho na keři a mění svou barvu postupně až do sytě červené, a to od okrajů dovnitř listu. Hrozen je prostřední až nadprostřední velikosti, křídlatý a řidší než u Portugalského, protože má odstávající a delší stopečky u bobulí. Proto také tak snadno nehnije. Zraje asi o týden později než Portugalské modré. Je velmi výhodné ponechat hrozny Frankovky o něco déle na keři, aby plně vyzrály a také, aby se hojně vytvořilo červené barvivo. Hrozny se dají na keři bez zvláštní újmy na vzhledu dosti dlouho udržet. Také dřevo vyzrává velmi dobře. Víno z Frankovky, zvláště při dobré a normální zralosti, je plné, extraktivní, silné a dá se dobře a dlouho uchovat. Ve slupkách má hodně barviva, a proto je víno z Frankovky temně rubínově červené, často až fialově zbarvené a lehce příjemně natrpklé. V dobrých ročnících se barevné látky ze slupek snadno uvolňují, takže není třeba dlouhého nakvašování ve slupkách. Frankovka, ať už čistá, nebo ve směsi, je typická a zejména na Moravě oblíbená a hledaná. Je-li odrůdově čistá, patří k nejjemnějším červeným vínům. Je velmi harmonická, zejména vyrovnaným obsahem kyselin, alkoholu a tříslovin, ovšem jen při dobrém vyzrání hroznů.

SVATOVAVŘINECKÉ

170574Další názvy Pinot Saint Laurent (Francie), Lorenztraube (Německo), Vavřiňák (Morava). Stejně jako u Frankovky není znám přesný původ. Jeho značné rozšíření v Alsasku, kde je známé již dlouhou řadu let pod jménem „Schwarzer“ by nasvědčovalo tomu, že zde také vzniklo. Jméno této odrůdy se vztahuje na dobu zralosti. Je to odrůda vhodná zejména pro severnější vinařské kraje, kde dává dobré, často i vydatné sklizně. Pro naše poměry se hodí do chráněnějších poloh. Vyžaduje dobrou, vyhnojenou půdu, nejlépe vápenitou. Vzrůst Svatovavřineckého je bujný,raší brzy, dřevo je středně silné. Listy jsou pětilaločné, střední velikosti, asi stejně tak dlouhé, jako široké, okrouhlé. Mají matně zelenou barvu, jsou málo lesklé a mají nepravidelné ozubení. Hrozen je kuželovitého tvaru, středně velký, hustozrnný, s dlouhou, silnou, v základu zdřevnatělou stopkou. Bobule jsou středně velké, mají krásnou tmavě modrou barvu a šťáva z nich je sladká s čistou, jednoduchou chutí. Patří ke středně raným odrůdám a zraje dříve než Burgundské modré. V mnohém se shoduje s Portugalským modrým, s nímž také raší a kvete. Vyzrává jen o něco málo později. Svatovavřinecké je odrůda dost úrodná, zejména v dobrých půdách a při vhodném řezu. Plodí velmi dobře, ale méně pravidelně. V plodnosti je možné Svatovavřinecké zařadit hned za Portugalské modré. Révoví a hrozny dobře a rychle vyzrávají, a to i ve špatných ročnících. Víno je lehké, navinulé chuti a velmi sytě červené barvy rázu Bordeaux, jemuž se ale úplně nevyrovná. Oproti němu mívá asi o 3% méně cukru a více kyselin. Čistá odrůdová vína Svatovavřineckého jsou velmi dobrá, harmonická, s příjemným buketem. Dobře a dlouho se uchovávají. Kvašení na slupkách by mělo být kratší, neboť slupky mají vyšší obsah červeného barviva než jiné odrůdy. V každém případě dává velmi dobré červené víno, které stárnutím v lahvích značně získává.

MODRÝ PORTUGAL

170575V našich vinařských krajích je známé pod mnoha jmény, jako např. Ranina, Skoré černé, Skorák, Portugal, Černé rané. V zahraničí je to potom Schwarze (Německo), Oporto (Maďarsko), Portugais bleu (Francie), nebo Portugalka (Rusko). Její pěstování se velmi osvědčilo zejména v oblastech vinařských obcí Kobylí na Moravě, Velké Pavlovice, Mutěnice. Čejkovice atd. Keře mají velmi bujný, silný vzrůst, takže v tomto ohledu se mu jiná odrůda jen těžko může vyrovnat. Listy jsou kulaté, stejně široké, jako dlouhé, hladké, na povrchu různě zprohýbané, většinou trojlaločné, měkké. Na líci jsou tmavě zelené, na rubu o něco světlejší. Hrozny bývají středně velké, kuželovité a husté. Bobule jsou kulaté, temně modré barvy. Slupka je slabá a obsah bobulky velmi šťavnatý, příjemné chuti. Výlisnost u této odrůdy je vysoká. Řadí se k odrůdám dosti raným, hrozny dozrávají v září. Nemá žádné zvláštní požadavky na půdu, ani na polohu. Roste a dobře rodí i v písčitých půdách, kde také nehnijí její hrozny. Proti zimním mrazům je málo odolná, proto patří na stráně. Velmi dobře rodí a má i při vysoké úrodnosti bujný vzrůst. Je-li poškozena mrazem, rychle regeneruje a plodí i z podoček. Jako odrůda bujně rostoucí vyžaduje pravidelné a vydatné hnojení, aby úbytek živin odebraných vysokou úrodou byl náležitě nahrazen. Z hroznů této odrůdy se vyrábějí červená vína vynikající jakosti, příjemné, měkké, málo kyselé a tříslovité. Vína brzy vyzrávají a do lahví se mohou plnit už koncem roku. V sudech však víno brzy stárne. Po desetiletí se z Portugalu vyrábělo také dobré známkové víno ve vinařských závodech ve Velkých Pavlovicích pod názvem Pavlovické ohnivé. Často se z hroznů vyrábí klaret.

ANDRÉ

170576Pan Ing. Jaroslav Horák vyšlechtil na Šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích křížením Frankovky a Svatovavřineckého novou odrůdu a nazval ji André, na počest původem francouzského vědce. André raší středně, roste slaběji až středně silně, dozrává pozdě.List je středně velký, pětilaločný. Hrozen je středně velký až velký , kónický, křídlatý, hustý, se středně velkou bobulí, která má pevnou slupku. Hrozny jsou těsně přimknuty k réví, mají velmi krátkou stopku. Dřevo odrůdy dobře odolává zimním mrazům, v době vegetace není příliš nachylná na houbové choroby. Vzhledem ke slabšímu růstu a bohaté plodnosti se musí jen mírně zatěžovat. Vyžaduje hluboké, úrodné, hlinité půdy, zde dává pravidelné pěkné sklizně. Sklizí se co nejpozději, aby se kyseliny odbouraly co nejvíce přímo na keřích. Tak se dá dosáhnout plných, velmi barevných, typických vín.

ZWEIGELTREBE

170577Tato odrůda byla podobně jako André vyšlechtěna zkřížením Frankovky a Svatovavřineckého. Vyšlechtil ji Dr. Zweigelt, po němž také nese svůj název. Její vzrůst je dost silný a vrcholky letorostů jsou zbarveny do bronzova. Listy mají hrubý povrch a jejich okraje jsou zoubkovaté. Bobule jsou oválné a mají silnou slupku. Jsou však šťavnaté, tmavě modré barvy. Hrozny dozrávají v září a je-li úroda vysoká, tak některé z nich jsou málo vybarvené. Hrozny mají vysoký obsah kyselin, ty se však brzy ztrácejí. Tato odrůda vyžaduje dobré polohy a výživnou půdu. Snáší také vyšší obsah vápna v půdě. Hrozny této odrůdy musí být při zpracování nutně odstopkovány, neboť stopky a třapiny jsou dužnaté a obsahují mnoho chlorofylu. Víno vyrobené z této odrůdy se pomalu vyvíjí a tedy i pomalu zraje. Po několika měsících však dosáhne docela dobré jakosti. Hodí se také ke scelování s jinými odrůdami k výrobě známkových červených vín.

NERONET

170578Neronet raší brzy, roste středně až bujně, zraje středně. List je výrazně pětilaločný s pravidelnými a hlubokými výkrojky. Tvar čepele je pětiúhelníkový. Čepel je tmavě zelená a na podzim se barví intenzivně tmavočerveně. Hrozen je střední až velký, rozvětvený, řídký. Bobule je malá až střední, s velmi tmavě barevnou slupkou, která je pevná a dosti odolná proti hnití. Odolnost proti hlubokým chorobám je stření a rovněž tak proti zimním mrazům. Neronet nevyžaduje prvotřídní polohy, daří se nejlépe v půdách hlinitopísčitých, mírně vlhkých, přílišné sucho nesnáší. Podle půdních podmínek a vhlkosti půdy volíme podnože 5 C nebo 5 BB. Nejlepší výsledky dává na G 26. Neronet je barvířka, která má sytě červeně zabarvenou i šťávu bobulí. Červené barvivo se tvoří z cukrů i v méně příznivých letech. Mošty nedosahují vysoké cukernatosti, ale zato jsou velmi intenzivně zbarveny, stejně tak jako slupky bobulí. Pro tuto vlastnost se nehodí Neronet do kupáží s ostatními odrůdami pro výrobu červených vín, jejichž barevnost se zvyšuje v méně příznivých rocích a současně dodává vínům větší plnost, aniž by narušil odrůdový charakter vína. Neronet se dá využít i k výrobě vín odrůdových, která vynikají dostatečnou plností a mají charakter vín jížnějšího typu. V nich se ale nadbytek barviva neudržuje trvale, postupně se přebytečně barvivo vysráží. Ale i tak jsou vína velmi barevná. Hrozny na keřích nehnijí, a proto se dají sbírat s ostatními modrými odrůdami a jejich drť přídávat hned do drti ostatních odrůd a tak nejlépe využít barevný potenciál odrůdy. Z hroznů se dá vyrobit jemné červené víno bez kvašení tak, že se drť nechá 12 hodin naležet a pak se vylisuje. Mošt je dostatečně zbarven a kvasí se jako bílá vína. Vylisované matoliny se přidají do drtě běžných odrůd, kterou dostatečně zabarví. Neronet vznikl křížením odrůd /Svatovavřínecké x Modrý Portugal/ x /Alicante Bouschet x Cabernet Sauvignon/. Byl vyšlechtěn ve Vinařském ústavu VŠZ v Lednici na Moravě prof. V. Krausem.

TRAMÍN

170579Jinak se mu také říká Drumín, Prinč červený, Frentsch (Německo), Formentan (Francie), Tramini piros (Maďarsko) atd. Nejčastěji se uvádí, že pochází z obce Tramino v Tyrolích. V Čechách a na Moravě se pěstuje od pradávna a zvláště dobrý zvuk si získal tramín mělnický, mutěnický a velkopavlovický. Pro tuto odrůdu se nejlépe hodí úrodné, hlubší a vlhčí půdy, spíše v nižších svahových polohách s dobrým obsahem živin. Nesvědčí jí příliš suché a kamenité půdy. V našich poměrech patří k vínům, která málokdy zklamou. Plným právem je proto ve stálé oblibě a může směle hájit dobré jméno našich vín. Je středního až bujného vzrůstu s tenkým a krátkým, tvrdým a drsným révovím, hustě olistěným. Listy jsou malé, tenké, ale tuhé, obyčejně širší, než delší. Na líci jsou tmavě šedozelené, na rubu bělavě zelené. Hrozen je malý, křídlatý, tupě kuželovitý, podobný Ryzlinku rýnskému. Bobule malé, podlouhlé, vejčité, světlé barvy. Slupka je tuhá a dost silná, dužina sladká, šťavnatá, velmi příjemná a výrazně kořeněná. Vcelku zraje poměrně brzy, v polovině nebo i začátkem října, a proto i v našich severnějších vinařských krajích (Čechy) vyzrává dobře. V příznivých půdách a polohách přináší Tramín hojné a uspokojivé úrody, zejména, je-li správně a cílevědomě přihnojen (každým 4. rokem kompost a dobrý chlévský hnůj). Sklizně jsou také dost stejnoměrné. Hrozny Tramínu je sice možné s úspěchem použít i jako stolních hroznů, jsou-li dobře vyzrálé, avšak jen pro zpestření. Dává víno dobré jakosti i v méně příznivých letech. Dosahuje každoročně dobré cukernatosti.Víno je plné, extraktivní, aromatické, s nižším obahem kyselin. hodí se k sladkým dezertům.

VELTLÍNSKÉ ZELENÉ

170580Synonyma - Veltlín zelený, Muškatel zelený, Bělošpičák. Grüner Muskatel, Grüner Veltliner, Grüner Weissgipfler ( Rakousko). Staročesky Tarant bílý a Ryvola bílá. Valtelin vert ( Francie ), Weisser Veltliner ( Německo ). Odrůda roste středně bujně, hrozny dozrávají pozdě.List je středně velký, pětilaločný, s hlubokými zářezy. Vrcholky letorostů jsou bělavě plstnaté. Hrozny jsou velké, křídlaté, bobule jsou středně velké, žlutozelených odstínů. Je středně odolné proti oidiu, proti perenospoře méně. Odrůda vyžaduje hluboké, úrodné půdy s dostatečnou vodní kapacitou. Na hodně vápenitých půdách trpívá chlorózou. Plodí pravielně a hodně. Víno je tělnaté,kořenité, hořkomandlové nebo s lipovou vůní. Má příjemné kyseliny. Hrozny na produkci kvalitních vín musí být dobře vyzrálé.

RYZLINK RÝNSKÝ

170581Jako jedna z nejstarších známých odrůd má také neobvykle velký počet různých názvů: Starosvětské, Lipka (na Bzenecku), Řezlík, Rheingauer, Kleinriesling, Weissriesking (Německo), Rajnai rizling (Maďarsko), Biela disuca krasiva, Graševina (Chorvatsko), Petit Riesling (Francie), Johannisberger (Švýcarsko) … Pravlastí této ušlechtilé odrůdy jsou podle všech známek břehy Rýna (okolí Worms). K nám se dostal patrně vlivem klášterů někdy v 16. nebo 17. století a rozšířil se především v nejlepších viničních tratích na Slovácku. Je to odrůda pouze pro naše nejlepší, nejteplejší a sušší svahové polohy. Daří se mu nejlépe na výhřevných půdách lehčího typu, bohatých na živiny, spíše kamenitých. Vyžaduje vzduch a slunce a nesmí proto být sázena hustě. Obdělávání a zpracování půdy musí být co nejlepší. Vzrůst Ryzlinku je středně bujný, listy jsou až pětilaločné s bronzovým nádechem a středně veliké. Hrozen je malý a při dobrém opylení bývá hustý. Jeho tvar je mírně válcovitý, někdy také křídlatý. Bobulky jsou zelené, někdy nažloutlé. Barva réví je světle hnědá a má krátké odstavce. Dužina je pevná, sladká, šťavnatá, aromatická, se zvláštní jemnou, charakteristicky ryzlinkovou odrůdovou příchutí, která se uchovává i v charakteru vína z Ryzlinku. Pokud jde o jakost vína z Ryzlinku, řadí se k vínům nejlepším a nejušlechtilejším, a to především pro uznávanou jemnost svého buketu. V letech méně příznivých, s krátkým a chladným podzimem, jeho vyzrání zcela neuspokojuje a dává poněkud tvrdá vína. Víno Ryzlinku rýnského vyrobené z přezrálých hroznů patří mezi tak zvané pozdní sběry a právem se mu říká „král všech vín“.

RYZLINK VLAŠSKÝ

170582Na rozdíl od Ryzlinku rýnského má Ryzlink vlašský jen málo různých jmen. Jsou to např. vlašák, Olasz rizling (Maďarsko), Welschriesling (Německo), Taljanska graševina (Chorvatsko), Riesling d´Italie. S Ryzlinkem rýnským nemá, kromě jména, nic společného. Název by mohl vypovídat, že pochází z Itálie, to však není nijak doloženo. Nejlépe mu svědčí půdní a klimatické podmínky na jižní Moravě, zejména kolem Pálavských vrchů. Dobře prospívá ve vyšších svahových polohách. Na půdu neklade zvláštní nároky, ale v hlubokých a dobře hnojených půdách dává pravidelné a dobré výnosy. Ryzlink vlašský je středního vzrůstu a vrcholky letorostů jsou světle zelené a plstnaté. Listy jsou středně velké, zespodu také plstnaté. Hrozny této odrůdy jsou poměrně malé, válcovitého tvaru s jedním ouškem. Hrozen má dlouhou stopku a bobulky jsou nahuštěny. Mají světle zelenou barvu, v plné zralosti však mohou dostat barvu mírně nažloutlou až s odstínem do hněda. Réví je poměrně slabší, světle hnědé barvy. Je pozdní odrůdou, hrozny vyzrávají až koncem září a v říjnu. Obsahují vysoké množství kyselin a proto je vhodné je sklízet co nejpozději. Čisté odrůdové víno je velmi příjemné, čerstvé a jiskrné chuti, s jemnou, nevtíravou kyselinou a při dobré zralosti s jemným buketem, připomínající Ryzlink rýnský.

VELTLÍNSKÉ ČERVENÉ RANNÉ

170583Odrůda raší brzy a má bujný růst. List je velký , pětilaločný, měkký, světle zelený. Hrozny zrají brzy, jsou velké, křídlaté, husté. Bobule jsou malé, kulaté, světle růžové. Hrozny jsou náchylné ke hnití, protoje potřeba udržovat řídké keře. Odrůdě vyhovují zterasované a rekultivované pozemky. Nesnáší příliš vápna v půdě, pak trpí žloutenkami. Je vhodná na velké tvary , např. pergoly. úrody jsou méně pravidelné. Víno je plné, extraktivní, s nízkým obsahem kyselin. Hodí se na scelování s jinými odrůdami.


SAUVIGNON

170584Jinak nazývaný i Muskat Sylvaner, Weisser Sauvignon, Sauvignon jaune. Tato odrůda révy vinné pochází z oblasti Bordeaux v jihozápadní Francii. Zdá se, že tato odrůda si libuje v chudších, teplejších, sušších i kamenitých půdách, kde dává velmi ušlechtilé víno. Má dost bujný vzrůst a silné letorosty. Listy jsou malé, tří až pětilaločné. Hrozny malé, ale husté a křídlaté. Bobulky jsou většinou vejčitého tvaru, zelenavé nebo nažloutlé barvy s nahnědlými tečkami. Dužina bobulí je řídká, ale silně aromatická. Sauvignon dává velmi jemné víno, krásné vínožluté barvy se zvláštní příchutí a charakteristickým primérním buketem. U čistých vín Sauvignonu je tato charakteristická příchuť příliš výrazná, a proto se lisuje současně s hrozny odrůdy Sémillon, nebo se dává do směsi se Sylvánským a Ryzlinkem.

PÁLAVA

170585Pálavu vyšlechtil pan Ing. Josef Veverka na Šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích a posléze v Perné křížením Tramínu červeného a Müller-Thurgau. Je středního vzrůstu a vrcholky letorostů jsou plstnaté a bělavé. Listy mají středně hluboké zářezy a jsou sytě zelené. Hrozny jsou středně velké,mají malé bobule, kulatého a mnohdy až oválného tvaru. Slupky hroznů jsou pevné, červenorůžové, světlejšího odstínu. Dužina bobulek je šťavnatá a aromatická s plnou muškátovou vůní a kořenitou příchutí po Tramínu. Tato odrůda vyžaduje dobré, výhřevné a úrodnější půdy. Žádá si dobrou výživu, odolnost réví proti zimním mrazům je střední. Na jarní mrazy je dodrůda citlivější. Je náchylnější na oidium. Hrozny mívají dobrou cukernatost. Kořenitostí i vůní připomíná dobrý Tramín.Má jemné vanilko-tramínové tóny. Víno je poněkud štíhlejší a může také posloužit do jakostních směsí, které jakostně zvýrazní. Je vhodné na zrání v láhvích.

AURELIUS

170586Odrůdu vyšlechtil na Šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích a posléze v Perné pan Ing. Josef Veverka křížením odrůd Neuburské a Ryzlink rýnský. Odrůda raší později, roste bujně, zraje středně pozdě. List je střední až velký, pětilaločný se středně hlubokými zářezy. Hrozen je středně velký, křídlatý,středně hustý. Bobule je menší , kulatá, žlutozelená, s tenkou slupkou, má sladkou chuť. Odolnost odrůdy proti mrazům je dobrá, proti houbovým chorobám střední, poněkud náchylnější je na plíseň šedou. Aurelius vyžaduje dobré otevřené polohy s prouděním vzduchu. Na dobrých půdách poskytuje pravidelné úrody s dobrou cukernatostí. Dává jakostní vína s výraznější kyselinkou a velmi jemnou kořenitostí. Aroma má po Rýnském ryzlinku. Víno se výborně hodí na delší ležení a zrání v lahvích.

NEUBURSKÉ

170587Odrůda roste bujně, list je velký, trojlaločnatý s tupým zoubkováním. Hrozny jsou malé až střední, husté, bobule se navzájem stlačují. Mají zelenou barvu, jsou tečkované a obsah je masitý. Dozrávají středně, dosahují vysoké cukernatosti. Proti houbovým chorobám je odrůda středně odolná, husté hrozny jsou náchylné na hnití. Ná bujných podnožích a na výborných půdách má Neuburské tendenci sprchávat. Snáší suché podmínky, výborně roste na zterasovaných pozemcích. Sikné zimní mrazy odrůdu silně poškozují. Vína jsou plná, harmonická, jemná s příjemnými aromatickými látkami. Odrůda je pěstována jen u nás a v Rakousku a je poměrně vzácná.

Novější odrůdy révy vinné s modrými hrozny

ALIBERNET - AL

170588Pochází z Ukrajiny, byl vyšlechtěn v Oděsse. Jedná se o křížence Alicante Bouschet x Cabernet Sauvignon. Patří do skupiny barvířek, tj. barvivo je obsaženo nejen ve slupce bobulí, nýbrž i v dužnině. Proto se používá k dobarvování vín s nižší intenzitou barvy. Odrůdová vína Alibernet mají výraznou cabernetou vůni (kopřivy, rybíz, náznak paprikových tónů), chuť je drsná, tříslovitá. Dobře se hodí ke zvěřině.


CABERNET MORAVIA - CM

170589Vyšlechtil ji L. Glos křížením odrůd Cabernet Franc x Zweigeltrebe. Dozrává později, v půlce října.Vína mají granátovou barvu, jsou svěží, ohebná a lahodná, při neredukované sklizni jsou však drsná, kyselá, neharmonická a plochá s nepříjemnými paprikovými tóny. Odrůda je vhodná i pro výrobu barikových vín. Dobře se snoubí se zvěřinou nebo tvrdými sýry.


DORNFELDER - DF

170590Je německá odrůda (Helfensteiner x Heroldrebe), vyšlechtil ji A. Herold na výzkumném pracovišti ve Weinsbergu. Má velmi vysoký potenciál plodnosti; pro dosažení vysoké kvality úrody je nutno vysazovat ji na lehkých záhřevných půdách při nižším zatížení. Důsledná redukce sklizně je nezbytná pro dosažení kvality vína s intenzivní barvou, výrazným ovocným aroma a plnou, svěží harmonickou chutí připomínající Modrý Portugal. Hodí se k těstovinám nebo pečeným masům.

RUBINET - RU

170591Vyšlechtil prof. Kraus křížením (Revolta x Alibernet) x André. Podobně, jako v případě Neronetu, se jedná o ranou barvířku, která se často používá k dobarvení vín s nižší barevnou intenzitou. Odrůdová vína Rubinet mají intenzivní cabernetovou vůni i chuť, nechybí jim plnost a třísloviny, což jim dodává až jižní charakter. Pijí se ke zvěřině nebo pečeným masům.


Použitá literatura: Kraus V., Hubáček V., Ackerman P.- Rukovět vinaře, 2004
Blaha J. - Réva vinná, 1961
Kraus, Foffová, Vurm, Krausová: Nová encyklopedie českého a moravského vína, Praga Mystica 2005

Odrůdy révy vinné pěstované ve Velkých Pavlovicích