MALOVANÝ KRAJ je název časopisu zabývajícího se národopisem a vlastivědou Slovácka. Vychází jednou za dva měsíce. Poslední, tedy páté vydání roku 2013, se ocitlo na pultech před několika málo dny. Najdeme v něm spousty zajímavého, rádi bychom však upozornili na rozhovor se spisovatelkou Naďou Horákovou z nedalekých Mutěnic, autorkou známých nejen historických románů.
Naďa Horáková navštívila letos v březnu v rámci besedy pořádané Městskou knihovnou Velké Pavlovice také naše město a její vyprávění se setkalo s ohromným ohlasem. Pokud jste na besedě chyběli a nebo si rádi připomenete příjemně strávené chvíle se sympatickou spisovatelkou a zároveň i paní učitelkou dějepisu a českého jazyka, začtete se do následujících řádků... a nebo si rovnou pořiďte časopis Malovaný kraj. Kromě právě tohoto rozhovoru zde najdete řadu dalších hodnotných příspěvků o našem regionu.
Karolína Bártová
Malovaný kraj * Září, říjen č. 5/2013 * www.malovanykraj.cz
SPISOVATELKA NAŠEHO KRAJE - NAĎA HORÁKOVÁ
Regiony Břeclavska a Hodonínska se již dlouhou dobu nemohou pochlubit tím, že by zde žila a pracovala plejáda známých moravských spisovatelů. Pokud bychom mluvili o ženách – spisovatelkách, pak si nemohu vzpomenout, zda byly zmíněné regiony od dob Kamily Sojkové domovem některé spisovatelky, kterou zná celá Česká republika a která si postupně nachází cestu i na další knižní trh a což je mnohem důležitější, nachází přízeň dalších čtenářů, postupně pak i televizních diváků.
O to větší význam pak má pro nás osobnost spisovatelky Naděždy Horákové z Mutěnic, neboť její jméno se stále častěji objevuje na obálkách knižních novinek. Milovníkům historických knížek a především historických detektivek udělala autorka velkou radost cyklem, jehož dvě části dosud vyšly, protože v něm mapuje události středověkého Brna a jeho blízkého okolí. Mám na mysli historické detektivní romány Brněnské nevěstky a Ženy na pranýři. Autorka však už brzy dosáhne druhé desítky svých knižních titulů. Zmiňme aspoň historické romány Kronika zapomenutého templáře, Bestie z Karlštejna či román Pro jméno a čest.
Naďa Horáková se přitom stále ještě věnuje své profesi, v níž působí jako učitelka českého jazyka a dějepisu. Autorsky se také podílí na psaní scénářů pro nový detektivní seriál Policie Modrava. Pokud jí to čas a pracovní vytížení dovolí, přijme také pozvání na autorské čtení a besedu o svých knížkách. Jako knihovnice snad mohu vyjádřit svůj názor, že svým dílem přispívá moravským spisovatelům, a nejen jim, také fundovaná nakladatelská politika vydavatelství Moravská Bastei MOBA s. r. o. z Brna, které čtenářům představuje také další jihomoravskou spisovatelku Věru Fojtovou z Drnholce a je například dvorním vydavatelem dnes nejoblíbenějšího Vlastimila Vondrušky.
S Naďou Horákovou jsem se osobně setkala letos v březnu na besedě nad knihou Brněnské nevěstky ve Velkých Pavlovicích a měla jsme tak možnost, povídat si o rozmanitých tématech, a současně i šanci, poslat spisovatelce několik otázek a poprosit ji o písemné odpovědi, které teď nabízím i čtenářům Malovaného kraje.
Spisovatelce Nadě Horákové upřímně přeji za všechny současné i budoucí čtenáře, aby měla spoustu skvělých autorských nápadů na další knížky a spoustu volného času na jejich ztvárnění.
1. Zvýšila Vaši osobní prestiž Vaše kniha Kronika zapomenutého templáře, ve které se píše o Mutěnicích?
Každá obec je jistě ráda, když se o ní píše v románech, takže obyvatelé to vesměs kvitují.
2. Jsou na Vás spoluobčané v regionu a ve Vaší obci pyšní?
Občas se setkám s tím, že mi to čtenáři řeknou, a je to příjemné. Řekla bych, že nejvřelejšího přijetí se mi ale dostává v Ratíškovicích, což je moje rodná obec, žijí zde moji rodiče a stále je považuji za svůj domov. Už jsem musela slíbit, že napíši román i o Ratíškovicích.
3. Byla pro Vás některá kniha „přelomová“? Nebo spolupráce s některým vydavatelstvím?
Určitě je to spolupráce s brněnským nakladatelstvím MOBA.
4. Jak se Vám léta dařilo skloubit roli matky a spisovatelky a učitelky?
Nedělalo mi to větší problémy. Jsem docela zápecník, který se příliš nevzdaluje z domova, takže zbýval čas i na psaní. Teď už mám volného času víc, když jsou synové dospělí, ale zase potřebuji víc času na regeneraci, takže se to tak vyrovnává. Většinou píši o prázdninách a víkendech.
5. Vzdala byste se role učitelky?
Práce učitelky je namáhavá, ale má určitý řád a drží člověka při zemi. Řekla bych, že právě jí vděčím za to, že jsem se naučila trpělivosti a zodpovědnosti, bez které by nikdy žádná knížka nevznikla. Knížku musí člověk vysedět a poctivě na ní zapracovat. Ale vzdala bych se jí. Psaní románů je pro mě každopádně jednodušší činnost než učitelování. Po pětadvaceti letech ve školství už člověk nemá tolik sil a práce je stále náročnější. Jak ubývá dětí, menší se i pedagogické sbory, ale málokdo si uvědomuje, že učitelé musí obsáhnout kromě přímé výuky i další povinnosti /dozory, „papírování“, příprava vzdělávacích programů a projektů, školení, suplování atd./ Je samozřejmě rozdíl, jestli se o tyto povinnosti podělí učitelů deset nebo dvacet.
6. Máte mezi současnými českými či moravskými spisovateli přátele?
Několik spisovatelů znám osobně, ale nemůžu říct, že bych mezi nimi měla přátele.
7. Jací lidé jsou Vám sympatičtí? Jaké přátele si hledáte?
Jsem už ve věku, kdy dávám přednost letitým přátelům, které dobře znám, a vím, jaké „radosti“ od nich můžu čekat. Máme společné zážitky a stačí slovo a rozumíme si. Jinak máme s manželem spoustu známých po celé republice, s kterými se rádi setkáváme třeba ve vinných sklepech. Mám ráda lidi, kteří jsou vtipní, berou věci s nadhledem a umějí si dělat legraci sami ze sebe.
8. Půjdou Vaši synové ve Vašich stopách?
Oba mají schopnost psát a mladší syn píše filmové recenze, ale myslím si, že psaní beletrie se věnovat nebudou. I když člověk nikdy neví. Možná se ale „potetí“ moje neteř Natálie, která zatím studuje na gymnáziu a psaní ji baví.
9. Podílíte se nějak aktivně na kulturním životě Vaší obce, ve které je významnou osobností i Váš manžel?
Bohužel kromě besed, které jsem v Mutěnicích měla, se na kulturním životě nijak nepodílím. To už bych opravdu nestíhala nic napsat. Psaní historických románů není jen o samotném psaní, ale také o studiu nejrůznějších materiálů, což zabere ještě víc času než samotné psaní.
10. Jaké téma Vás v současné době zajímá jako spisovatelku?
Teď právě píši třetí část plánované brněnské tetralogie Mocní a ubozí Markrabství Moravského. Jmenuje se Brněnské Židovky a vyjít by měla v listopadu tohoto roku. Opět se jedná o soudní případy, které se ve středověkém Brně opravdu odehrály. Takže se stále věnuji dějinám Brna v polovině 14. století. Ještě mě čeká čtvrtý román, ten by měl vyjít příští rok. Pak mám v plánu dopsat rozepsaný román o královně Konstancii Uherské a založení města Hodonína.
11. Jakou zajímavou nebo originální otázku jste dostala od svých čtenářů v poslední době?
Pobavila mě jedna paní, která mi doporučila, abych začala psát kuchařky, protože podle mého receptu v detektivce Hrob třinácté panny uvařila guláš a prý byl vynikající. To ovšem opravdu nehrozí. Raději jím než vařím.
12. Podílela jste se také na psaní scénářů televizního seriálu Policie Modrava. Kdy budeme mít možnost seriál vidět na televizních obrazovkách?
Před pěti lety natočil pan režisér Jaroslav Soukup pilotní díl a teprve letos začal natáčet další díly. Seriál má 16 dílů, polovina se natočí letos a zbytek příští rok, takže na obrazovce bychom ho mohli vidět někdy v druhé polovině příštího roku. Měla jsem možnost podívat se v červenci na natáčení na Šumavě a byl to pro mě velký zážitek vidět, jak film vzniká, a setkat se se známými herci, například s paní Soňou Norisovou, panem Jaroslavem Satoranským nebo s panem Filipem Tomsou.
Za odpovědi autorce děkuji, a pokud je čtenářům jméno Nadi Horákové dosud neznámé, budou jistě potěšení každou z jejích knížek.
Mgr. Dana Růžičková
Naďa Horáková - spisovatelka, autorka skvělých nejen historických románů
www.malovanykraj.cz
23-09-2013-BK