Menu
Městský úřad Velké Pavlovice Náměstí 9. května 40, 691 06  Velké Pavlovice tel: +420 519 428 101, e-mail: podatelna@velke-pavlovice.cz
Rozhledna - obrázek v záhlaví
Meruňky - obrázek v záhlaví
Víno - obrázek v záhlaví
Kostel - obrázek v záhlaví
Hody - obrázek v záhlaví
Sad - obrázek v záhlaví

Britský master of wine z Bordeauxe o moravských vínech

BRITSKÝ MASTER OF WINE Z BORDEAUX: „PŘEKVAPENÝ NEJSEM, VYNIKAJÍCÍ VÍNA JSEM OČEKÁVAL“


Rozhovor se známým evropským vinařským odborníkem, který vyšel ve Vinařském obzoru 04/2008

John Salvi je milý pán, když ale mluví o vínu, nemá zapotřebí být diplomatický. Ač Brit, žije tento nositel titulu Master of Wine už 35 let v Bordeaux, kde vystudoval enologii a už se živil jako vinař, obchodník s vínem, konzultant i degustátor. Vydává pro předplatitele měsíční analytický přehled počasí v Bordeaux se zhodnocením jeho dopadů na révu vinnou Bordeaux Weather Report.

Výčet odborných a zájmových organizací, kterých je členem, je dlouhý na půl strany, ostatně přesvědčte se sami na jeho webových stránkách http://john.salvi.free.fr, i přes francouzskou adresu jsou v jeho rodné angličtině. Procestoval za vínem celý svět a i proto (a také možná protože je Brit) si občas neopomene rýpnout do francouzského vinařského sebevědomí. K vínům z menších vinařských zemí je zato velmi vstřícný a těžko jej podezřívat z toho, že by svou odbornou pověst dával v sázku jen ze slušnosti vůči hostitelům. Příležitost položit mu několik otázek se našla při večeři, kterou na rozloučenou s výpravou FIJEV – mezinárodní organizace spisovatelů a novinářů píšících o víně – uspořádal Svaz vinařů ČR.


Pane Salvi, první otázka bude asi úplně předvídatelná… Co říkáte na vína, která jste měl možnost za několik dní programu na jižní Moravě ochutnat?
Jsem nadšený. Opravdu, netvařte se tak překvapeně. Narazil jsem na vynikající bílá vína, nejen srovnatelná se světovou produkcí, ale přímo špičková. Opravdu výborná jsou také vaše speciální přírodně sladká vína. Ale ani některá červená by se myslím nemusela ve světové konkurenci ztratit. Máte tu vynikající Cabernet Sauvignon, Merlot i Rulandské modré. Umíte prvotřídní víno, i když třeba ne v nějakých obrovských množstvích.

Takže ne všechna vína byla taková…
Samozřejmě že ne, mezi víny byly velké rozdíly. Ale to je normální. Ve Francii, dokonce i v Bordeaux, jsou také potoky vína, které se nedá pít. Než jsme sem jeli, nevěděli jsme o moravském vínu nic, ale překvapený nejsem. Čekal jsem, že tu budou dobří vinaři, stejně jako jsem už poznal dobré vinaře třeba ve Slovinsku a jiných menších zemích. Důležité totiž je, že víno dělají s láskou, či spíše vášní. Není mimochodem náhoda, že nejlepší byla vína z menších vinařství. Vždycky hned poznám, jestli mi víno dává ochutnat vinař nebo ředitel. A aniž bych se chtěl kohokoliv dotknout, tak musím říct, že od toho prvního je obvykle lepší.

Takže myslíte, že malé země mohou konkurovat vinařským velmocím?
Ve všech zemích obnovujících zanedbanou vinařskou tradici, které jsem navštívil, ať už to byla Moldávie, Slovensko, Slovinsko, Chorvatsko a další, všude jsem udělal podobný příjemný objev. Ty země jdou velmi rychle dopředu, i když každá samozřejmě jinak rychle, a jsou tam lidé, kteří víno milují a snaží se o to ze všech sil. Francouzi si o sobě myslí, že jsou nějací vinařští králové. To není pravda, to je jen image, kterou si budují. Obnovení tradice není nic neobvyklého, nikde není psáno, že dobré víno se může zrodit jen tam, kde se pěstovalo bez přestávky odjakživa. Na území Izraele upadalo vinařství 800 let a také tam dnes mají vynikající vína. Řecko obnovovalo podobně jako vy tradici před čtyřiceti lety a už má dávno světová vína. Hlavně se nenechte zastrašit a obesílejte třeba soutěže a světu se klidně chlubte. Ale zase ne stylem, který v poslední době praktikuje Argentina a některé další země, které zasypávají evropské soutěže stovkami průměrných i vyloženě špatných vzorků a zkoušejí štěstí. Prezentujte jen to nejlepší, co máte.

Třeba slámová a ledová vína?
Samozřejmě nejen ta, ale máte pravdu, v těch vidím i obrovský potenciál pro vývoz. Evropa je pro vaše přírodně sladká speciální vína jasným trhem. Já jsem se je naučil pít v Německu. Potom jsem se pokoušel dělat ve Francii, hlavně v Bordeaux, nějaké jejich ochutnávky, ale bez výsledku, Francouzi je prostě nepochopili. Nejsou o nic moudřejší než jiné vinařské národy, že ví o vínech vše, to je další mýtus. Ale jinde v Evropě jsou přírodně sladká vína populární. A věřím, že ta vaše jsou stejně dobrá jako německá nebo i lepší, častěji si totiž zachovávají příjemné kyselinky. Osobně z nich mám nejraději Ryzlink Rýnský, ale to je čistě subjektivní a nikomu to nevnucuji. Pokud takováto vína dokážete vyrobit a dostat na evropský trh o něco levněji než třeba Němci, tak myslím máte vyhráno.

Teď se u nás pomaličku připravuje změna systému označování vín, z germánského na románský systém vín originální certifikace, podobný tomu, který je třeba ve Francii. Co si o tom myslíte?
Myslím, že se nemusíte za každou cenu snažit kopírovat francouzský systém. Není nijak dokonalý. Ale vy asi máte odhadnuto lépe, jestli se vložené náklady vrátí, já to těžko posoudím. Před dvaceti lety, když se snažili zavést nějaký systém v Jihoafrické republice a nevěděli jaký, tak vyslali do Bordeaux delegaci, aby na místě zjistila vše o našem systému certifikace. Docela jsem rozbil jednu takovou velkou schůzi, na které různí zástupci francouzského vinařství před delegací z Afriky plamenně horovali pro svůj systém, připomenutím starého pořekadla. „Němci vymýšlejí zákony, aby je potom dodržovali, Francouzi vymýšlejí zákony, aby je mohli porušovat.“ Myslím, že je to výstižné a na systémy zatřiďování vín to platí dokonale, víc to raději komentovat nebudu. Srovnávat se ty systémy tedy příliš nedají.

Vy jste u nás strávil čtyři dny. Stihnul jste si mezi ochutnávkami vůbec něco prohlédnout?
No moc toho bohužel nebylo, rád bych toho viděl z vaší země víc. Moc se mi líbily sklepní uličky, třeba sklípky v obci Vrbice byly úplně úžasné, nemyslete si, že je to běžné, třeba ve Francii něco takového často nenajdete. Také podzemní chodby v Kurdějově vedoucí přímo do sklepa byly skvělé, a to už jsem prošel hodně podzemních cest. Ale opravdu jsem neměl čas toho vidět mnoho.

A z toho co jste viděl… Myslíte, že by to ve spojení s vínem mohlo zajímat britské turisty? Co třeba hotely, stačily by jim?
Hotely jsou moc pěkné. Mluvíme o venkovské turistice a ani západní turisté nečekají na venkově pětihvězdičkový luxus. Hotel Templ v Mikulově byl na úplně standardní úrovni, stejné jako hotely na venkově a v menších městech ve Francii, hotel Kraví Hora v Bořeticích se mi líbil ještě víc. Moje žena má v Bordeaux vinařskou cestovní agenturu, takže to trochu mohu posoudit. Britové ale znají jen české pivo, o vínu nic neví, ani to že existuje. A ty co sem létají na pivní víkendy, ty byste možná ani na víno nechtěli. Ale kdyby věděli, jaké dobré víno tu máte a jak je pěkný venkov, myslím, že by to některé zajímalo. Ve spojení s českým jídlem. Nezkoušejte jim připravovat francouzskou nebo jinou cizí kuchyni, doporučuji se soustředit na vysoké úrovni na vaše dobrá tradiční jídla.

Otázky pokládal Petr Posolda
Foto Richard Stávek
Článek je převzat z Vinařského obzoru 04/2008